Kopr
Tato u nás velmi oblíbená bylinka pochází původně z oblasti východního Středomoří a západní Asie. Existence kopru je doložená už v starověkém Egyptě – byl nalezen v hrobce faraona Amenhotepa II., což datuje jeho používání přibližně do 14. století př.n.l.
Kopr je bohatý na antioxidanty, vitamíny (A, C), minerály (vápník, železo, hořčík) a má protizánětlivé a antibakteriální účinky. Podporuje trávení a imunitu, snižuje cholesterol, zlepšuje inzulinovou rezistenci a pomáhá i při menstruaci.
Využití v kuchyni:
Kopr je ideální k rybám, bramborám, do salátů s ředkvičkou nebo do smetanového jogurtu. Přidává se také do omáček (kdo by neměl rád tradiční koprovku?) a skvěle osvěží například studené balkánské polévky.
Koriandr
Koriandr pochází z oblasti východního Středomoří a západní Asie. Používá se již ve starověkém Egyptě, Řecku a Římě. Používal se nejen v kuchyni, ale také v lékařství a při výrobě parfémů.
Tato aromatická bylinka má antioxidační vlastnosti a je bohatá na vitaminy (např. A). Pomáhá s trávením, snižuje hladinu cukru v krvi, podporuje kardiovaskulární zdraví a také má antibakteriální účinky.
Využití v kuchyni:
Čerstvý koriandr je skvělý do salsy, guacamole, salátů, nudlí, do asijských stir‑fry, kari nebo omáček. Jeho svěží chuť si nádherně rozumí s exotickými pokrmy.
Petrželka
Petrželka pochází ze Středomoří, konkrétně z jihovýchodní Evropy a západní Asie. Některé prameny zmiňují jako země původu této bylinky také oblast Sardinie, Alžírsko a Tunisko.
Jedná se nejen o oblíbenou bylinku, ale také o vitaminovou bombu – obsahuje velké množství vitaminu K, vitamin C a beta-karoten, stejně jako flavonoidy, takže má protizánětlivé a antioxidační účinky. Působí močopudně, podporuje očistu organismu, neutralizuje pro tělo škodlivé látky a čistí dech.
Využití v kuchyni:
Petrželka se přidává do polévek, salátů (např. tabbouleh), omáček i do bylinkového pesta. Je také zdravý skvělá k masu, rybám či těstovinám. Často se nasekanou petrželkou zdobí hotové pokrmy nebo přílohy.
Majoránka
Tato bylinka je původem ze Středomoří, zejména z oblasti Kypru, Turecka, Blízkého Východu a Arabského poloostrova. V Antice představovala symbol štěstí, podle Římanů prodlužovala život. Do Evropy se rozšířila až ve středověku, do USA se dostala až po druhé světové válce.
Majoránka obsahuje antioxidanty, které působí protizánětlivě a antioxidačně, podporují zdraví buněk a snižují oxidační stres. Má také antimikrobiální účinky, přispívá ke zdravé hormonální rovnováze, ulevuje od úzkosti a napětí, podporuje trávení a uvolňuje dýchací cesty a zlepšuje imunitu. Je zdrojem důležitých minerálů a vitamínů (např. A, K, foláty, draslík).
Využití v kuchyni:
Majoránka se díky své jemné, lehce nasládlé a citrusově dřevité chuti skvěle hodí do celého spektra kuchyní. Používá se ve středomořské kuchyni zejména do polévek, dušených pokrmů, omáček, salátů, masových směsí, marinád a bylinkových směsí. V italské kuchyni dochucuje těstoviny, pizzu či omáčky, ve středoevropských kuchyních je nezbytnou součástí klobás či polévek. Čerstvá majoránka se přidává na závěr vaření, sušená je aromatičtější a vhodná do kořenících směsí.
Pažitka
Také tato u nás velmi oblíbená bylinka pochází ze Středomoří, konkrétně z oblastí dnešního Řecka, Maroka, Chorvatska, Itálie, Malty nebo Tuniska. První objevené divoce rostoucí exempláře pocházejí ze Sardinie, kde se pažitka pravděpodobně pěstovala již kolem 3. století př. n. l.
Pažitka je nízkokalorická, obsahuje vitaminy K, A, C, beta‑karoten, antioxidanty a minerály. Má protizánětlivé, antibakteriální účinky a může přispívat k ochraně před chronickými nemocemi.
Využití v kuchyni:
Pažitku můžete přidat prakticky do každého jídla. Skvělá je do pomazánek, polévek, omelet, ale také do dresinků a dipů. Krásně také pozvedne chuť vařených brambor nebo bramborového salátu. Do jídla se přidává až na konec, aby si zachovala výraznou chuť.
Oregano
Oregano pochází především z oblasti jižní Evropy a Blízkého východu, kde se pěstovalo už od antických dob. V antickém Řecku byla tato bylinka spojována s bohyní lásky Afroditou, symbolizovala radost a měla místo ve svatebních i pohřebních rituálech. Po západní Evropě, kde je stálicí v kuchyni i lidovém léčitelství, se oregano rozšířilo díky Římanům.
Stejně jako jeho příbuzná majoránka je oregano skvělým antioxidantem – obsahuje thymol, karvakrol, kyselinu rozmarýnovou, vitaminy (K, E, A), vápník, draslík a železo. Má antibakteriální, antimykotické a protizánětlivé vlastnosti. Podporuje trávení, imunitu, dýchací systém a může pomáhat i v boji proti rakovině.
Využití v kuchyni:
Nejčastěji se oregano přidává do rajčatových omáček, na pizzu, do salátů a těstovin. Je také skvělé do zapékaných pokrmů, polévek, omáček, k zelenině či do marinád na maso. Přidává se obvykle během tepelné úpravy, aby se krásně uvolnilo aroma.
