Tajemství dokonalé chuti
Vánoce bez chleba zvaného panettone si asi nikdo v Itálii nedokáže představit. Pečivo pochází z Lombardie a na oslavu svátků se začalo vyrábět někdy v 16. století. Chléb s kopulovitým tvarem je obvykle dvanáct až patnáct centimetrů vysoký a symbolizuje rodinnou či přátelskou pospolitost.
Italky jej však pečou doma jen výjimečně. K vytvoření dokonalé pochoutky je totiž potřeba spousta času a trpělivosti. Samotný proces kynutí trvá několik dní – to aby byl chléb nadýchaný a lehký. Těsto se připravuje s máslem, vejci, s cukrem a mezi přísady patří i kandované ovoce, rozinky a citrusová kůra.
Každý rok se v Itálii vyrobí na sto sedmnáct milionů kusů tohoto chleba a cukráři si recepty na něj i umění jeho výroby předávají z generace na generaci. V obchodech se pak kromě klasické verze objevují také moderní variace s čokoládou, malinami, krémem z mascarpone či z pistácií.
Panettone se výborně hodí ke sladkým horkým nápojům (ne ke kávě), k horké čokoládě, sladkému či slámovému vínu, případně k čerstvému ovoci. Před konzumací je dobré nechat jej alespoň jeden den ve vytopené místnosti. Bude měkčí a lépe se uvolní všechny jeho vůně. Italové si tradičně dávají slavnostně zabalený chléb panettone jako dárek, protože symbolizuje štěstí a prosperitu.
Když se stane, že jim po Vánocích zbyde, využijí ho na snídani. Chléb nakrájejí na kostičky a opečou na troše másla. V Miláně pak z bochníku konzumovaného o Vánocích odkládají vždy jednu porci a jedí ji až 3. února, na svátek svatého Blažeje, protože prý zahání bolesti v krku a nachlazení. Světec byl totiž původní profesí lékař.
Znamení rodinné tradice
Řecko je pověstné svou pestrou a chutnou kuchyní, není tedy divu, že i tam si dávají o vánočních svátcích, kdy se připravují rozličné dobroty, na gastronomii záležet. Dva až tři dny před Štědrým dnem pečou hospodyňky christopsomo, dekorativní chléb, který je řeckými pravoslavnými věřícími považován za posvátný. Říká se, že přináší štěstí do domu, kde byl vyroben, proto Řekyně na jeho přípravu velmi dbají.
„Božský chléb“ je bohatě zdobený – dekorace z těsta představují zvířata, rostliny, ale taky profese jednotlivých členů rodiny nebo písmeno X, které v řečtině symbolizuje Krista. Christopsomo se připravuje z kynutého těsta, ovčího jogurtu, medu, olivového oleje, koření a pomerančové šťávy.
Další ingredience jako například mahlepi (koření ze semen stromu Prunus mahaleb, v Česku známého jako višeň turecká), sezamová semínka či fenykl se pak přidávají podle jednotlivých regionů. Před pečením se chléb vloží do kulaté formy a nahoře se ozdobí proužky ve tvaru byzantského kříže a vlašskými ořechy.
Na Štědrý den, který se v Řecku slaví 25. prosince, pak probíhá rituální lámání chleba. Nejstarší mužský člen rodiny přítomný u slavnostní tabule rozlomí bochník napůl a prozkoumá velikost obou kusů. Je-li větší ten, který drží v pravé ruce, bude příští rok dobrý a požehnaný pro všechny okolo stolu. Je-li menší, znamená to potíže a nesnáze. Bez ohledu na budoucnost si ale Řekové na christopsomu vždy pochutnají – hlavně na snídani nebo na svačinu.
Mikulášská pochoutka
Stejně jako ve většině Evropy slaví svátek svatého Mikuláše i v Německu. U té příležitosti se 6. prosince od středověku pekl v klášterech tzv. bischofsbrot neboli biskupský chlebíček. Název dostal podle svatého Mikuláše z Myry, biskupa v Lýkii (dnes Turecko), který byl mezi lidmi velmi oblíbený a štědře pomáhal chudým.
Dobrota je složená z těsta, rozinek, vánočního koření (skořice, hřebíček, muškátový oříšek, badyán, zázvor) a kandovaného či sušeného ovoce, které svými zářivými barvami symbolizuje vitráže kostelů a katedrál. Díky své výborné chuti se biskupský chlebíček rozšířil i za hranice Německa, třeba v USA je oblíbenou vánoční pochoutkou.
Tradičně se laskomina peče také v Česku, kde se často doplňuje čokoládovou polevou. V Anglii ji zase potahují marcipánem, fondánem nebo zdobí vydatnou vrstvou cukrové polevy. Biskupské chlebíčky ozdobené lístky cesmíny s bobulemi jsou pak krásnou dekorací vánočního stolu. Delikatesa s vysokým obsahem cukru a sladkého ovoce zůstává dlouho čerstvá a v chladu prý vydrží až tři měsíce.
Dobrota z hor
Birnbrot, hruškový chléb, který pečou obyvatelé německého kantonu Graubünden ve Švýcarsku, spojuje kulinářskou tradici s chutí Alp. V minulosti byl chlebem chudých horalů, kteří se živili především chovem dobytka. Obilí na chleba, které se pěstovalo v nížinách, pro ně bylo drahé, a proto mouku nastavovali sušenými hruškami.
Postupem času začali přidávat ještě další přísady, až vznikl výborný chléb s bohatou kořenitou vůní. Dnes se do něj kromě sušených hrušek přidávají také rozinky, vlašské ořechy, fíky, pomerančová i citronová kůra a třešňová pálenka.
Vánoční cukroví z celého světa. Upečte si cookies nebo norimberské perníčky |
Birnbrot skvěle chutná namazaný máslem ke kávě, třeba na snídani či svačinu, ale také v kombinaci s čerstvým sýrem. Peče se hlavně v období adventu a vánočních svátků a je součástí regionálních tradic. V obci Scuol v údolí Dolní Engadin je zvykem, že jej 26. prosince dívky dávají jako dárek svým nejoblíbenějším spolužákům. Zato jsou pak od nich pozvány k jízdě na saních.
S medem i klobásou
Slovinsko má čtyřiadvacet gastronomických regionů a čtyři stovky osobitých pokrmů, ale na Vánoce hraje prim potica, kterou tamní hospodyňky připravují už od 17. století.
Dříve se podle velikosti a náplně dalo odhadnout společenské postavení lidí, kteří ji pekli. Bohatí ji dělali s ořechy ve formě podobné bábovce, chudší používali do těsta méně dražších přísad, většinou jen bylinky.
Potica se totiž liší velikostí, tvarem a zejména náplní. Těch existuje přibližně osmdesát – například klasická ořechová, maková, tvarohová, medová nebo kokosová.
Používají se ovšem i slané ingredience jako sýr, slanina, škvarky, estragon či klobása. Náplně se zhotovují podle chuti a velikosti rodiny. Když se na Vánoce sejde dvacet členů, bývá potice šest různých druhů.
Připravovat tuhle laskominu ale vyžaduje spoustu času a trpělivosti. Některé ženy si na pečení dokonce berou den volna. Rozhodujícím faktorem pro zdárný proces výroby je totiž těsto, které musí několikrát vykynout, správný poměr mezi těstem a náplní a rolování. Úsilí se však vyplatí, protože potica symbolizuje sváteční čas, kdy se doma schází celá rodina. Vyvolává šťastné vzpomínky a přináší naději na dobrou budoucnost.
