Recepty z ovoce: druhy, skladování a recepty
Ovoce je souhrnné označení pro jedlé plody dřevin a bylin, které mají sladkou nebo nakyslou chuť a v kuchyni se uplatní jak syrové, tak tepelně upravené. Tvoří základ dezertů, kompotů, marmelád, koláčů a osvěžujících nápojů, ale výborně se hodí i do slaných kombinací s masem a sýrem. V Česku se sezona čerstvého domácího ovoce táhne od konce května (jahody) do října (jablka, hrušky, kdoule).
Co je ovoce
Z botanického hlediska je ovoce zralý plod krytosemenných rostlin, který obsahuje semena. Z kuchyňského pohledu je vymezeno spíš chuťově: sladké nebo nakyslé plody se počítají k ovoci, zatímco rajčata, okurky či dýně se zařazují k zelenině, byť botanicky jde o plody. Ovoce dělíme na čerstvé, sušené, mražené a zpracované (kompoty, marmelády, šťávy). V tradiční české kuchyni patřilo ovoce k základním zdrojům sladké chuti dlouho před masivním rozšířením cukru.
Co obsahuje ovoce
- vitamin C, hojně zastoupený v citrusech, bobulovinách a kiwi
- vitamin A v podobě beta-karotenu (mango, meruňka, papája)
- vitaminy skupiny B včetně kyseliny listové (jahody, banán)
- draslík, hořčík a v menší míře železo
- vlákninu rozpustnou (pektin) i nerozpustnou
- polyfenoly, antokyany, karotenoidy a flavonoidy
- přírodní cukry (glukóza, fruktóza, sacharóza)
- organické kyseliny (jablečná, citrónová, vinná) podílející se na chuti
Jaké existují druhy ovoce
Ovoce se v kuchyni nejčastěji dělí podle původu a botanické příslušnosti:
- Jádrové (jádrové ovoce): jablka, hrušky, kdoule – mají jádřinec se semínky.
- Peckové: třešně, višně, švestky, broskve, meruňky, blumy – uvnitř jedna pecka.
- Bobuloviny: jahody, maliny, borůvky, ostružiny, rybíz, angrešt – drobné šťavnaté plody.
- Citrusy: citron, pomeranč, mandarinka, limetka, grapefruit, pomelo.
- Tropické a subtropické: banán, ananas, mango, papája, kiwi, granátové jablko.
- Skořápkové (suché plody): ořechy, mandle, kaštany – v širším smyslu se řadí k ovoci.
- Sušené a kandované: rozinky, datle, fíky, kandované plody.
Jak poznat zralé ovoce
U většiny druhů jsou klíčem vůně, váha a pružnost. Zralé ovoce je aromatické u stopky, váhou působí těžce vzhledem ke své velikosti a po lehkém zatlačení mírně povolí. U jádrového ovoce zní zralý plod dutě, u melounu temně a tlumeně. Příliš měkké, vrásčité nebo skvrnité kusy už začínají kvasit. Citrusy poznáte podle hladké, lesklé slupky, která dobře drží na dužině.
Jak uchovat ovoce
Pravidlo zní: čím tropičtější původ, tím vyšší teplota skladování. Banány, ananas, mango a citrusy rády teplotu kolem 12 až 15 °C, bobuloviny a peckoviny patří do lednice. Jádrové ovoce (jablka, hrušky) se nejlépe skladuje ve sklepě při 2 až 8 °C. Ovoce uvolňuje etylen a navzájem si urychluje zrání, proto zralá jablka neukládejte vedle salátu nebo kiwi, kde to nechcete. Ovoce s viditelnou plísní vyhoďte celé, plíseň prorůstá hlouběji, než je vidět.
Jak skladovat ovoce
Optimální podmínky se liší podle druhu. Přehled běžných domácích kategorií najdete v tabulce.
| Druh ovoce | Teplota | Doba uchování |
|---|---|---|
| Jablka, hrušky (sklep) | 2 až 8 °C | 1 až 6 měsíců |
| Bobuloviny (jahody, maliny) | 0 až 4 °C | 1 až 3 dny |
| Peckoviny (třešně, broskve) | 0 až 4 °C | 3 až 7 dní |
| Citrusy | 10 až 15 °C | 2 až 4 týdny |
| Banány, mango, ananas | 13 až 18 °C | 3 až 7 dní |
| Mražené ovoce | -18 °C | 6 až 12 měsíců |
| Sušené ovoce | 15 až 20 °C, sucho a temno | 6 až 12 měsíců |
Jak ovoce prospívá zdraví
Pravidelná konzumace ovoce je v nutričních doporučeních spojována s nižším výskytem civilizačních chorob, hlavně kardiovaskulárních. Vlákninu, polyfenoly, vitaminy a minerální látky tělo využívá jako celek a jejich účinek je výraznější než u izolovaných doplňků. Doporučená denní dávka v České republice je 2 porce ovoce a 3 porce zeleniny denně, což odpovídá zhruba 400 g. Energetická hodnota většiny druhů je nízká, kolem 40 až 70 kcal na 100 g, výjimkou jsou banány, hroznové víno a sušené ovoce.
Účinky ovoce
Jednotlivé druhy ovoce mají specifické účinky díky odlišnému profilu fytochemikálií. Bobuloviny s antokyany podporují cévní systém a paměť, citrusy pomáhají tvořit kolagen, banány obsahují tryptofan a podporují tvorbu serotoninu. Ovoce s vyšším obsahem vlákniny (jablka, hrušky, švestky) působí jako přírodní podpora trávení. U lidí s diabetem je třeba sledovat porci a vybírat ovoce s nižším glykemickým indexem, jako jsou bobuloviny, jablka, citrusy a hrušky.
Vitamíny v ovoci
Ovoce je v české stravě hlavním zdrojem vitaminu C, kterým vynikají hlavně rybíz černý (180 mg na 100 g), kiwi (90 mg), jahody (60 mg) a citrusy (30 až 50 mg). Vitamin A v podobě beta-karotenu obsahuje hlavně oranžové ovoce (mango, meruňka, papája). Kyselinu listovou nabízejí jahody, maliny a citrusy. Z minerálů vyniká draslík, jehož hojně obsahují banány, meruňky a sušené ovoce.
Bio ovoce
Bio ovoce pochází z certifikované ekologické produkce bez syntetických pesticidů a umělých hnojiv. Plody bývají menší, méně tvarově dokonalé a sezonněji dostupné, ale chuťově výraznější a s vyšším obsahem polyfenolů. V ekologickém zemědělství jsou nejproblematičtější jablka, jahody a hroznové víno, které v konvenční produkci patří mezi ovoce s nejvyšším podílem reziduí postřiků. Pokud nakupujete bio jen občas, vyplatí se ho vybírat právě u těchto druhů.
Pečené ovoce
Pečení patří mezi nejjednodušší úpravy ovoce a vynikne jím přirozená sladkost. Jablka, hrušky a švestky pečte při 180 °C zhruba 30 až 45 minut, broskve, meruňky a fíky stačí 15 až 20 minut. Ovoce před pečením rozpulte, odstraňte pecky nebo jádřinec a polijte máslem, medem nebo směsí cukru se skořicí. Pečené ovoce je výborné samostatně, se zakysanou smetanou, kopečkem zmrzliny nebo jako náplň do koláčů a štrúdlu.
Nejlepší ovoce v české kuchyni
Pokud bychom měli vybrat ovoce, které tvoří páteř české kuchyně, jsou to jablka, švestky a meruňky. Z nich se pečou koláče, vaří povidla, dělají knedlíky, štrúdly a kompoty. Jablka jsou navíc jediným ovocem, které u nás vydrží od podzimu do jara ve sklepě. Z bobulovin patří mezi tradiční druhy rybíz, borůvky a maliny, ze sezonních specialit pak třešně a višně.
Nejlepší recepty z ovoce
Ovoce má v české kuchyni nezastupitelné místo v moučnících, knedlících, povidlech, kompotech, koláčích i ve slaných kombinacích s masem. Hodí se do salátů, smoothies, jogurtových misek a osvěžujících limonád.

















