Recepty z blum: účinky, skladování a použití
Bluma je peckovice modré, fialové nebo žluté barvy, kulatého tvaru a šťavnaté, sladkokyselé chuti. V kuchyni se uplatní v ovocných knedlících, koláčích, kompotech, marmeládách, povidlech a destilátech. V Česku roste velmi často jako planě rostoucí strom u cest a v zahradách, sezona blum začíná v polovině července a vrcholí v srpnu.
Co je bluma
Bluma je plod slivoně blumy (Prunus domestica subsp. insititia), poddruhu slivoně švestkové. Od pravé švestky se liší kulatějším tvarem, šťavnatější dužinou, která se hůře oddělí od pecky, a vyšším obsahem šťávy. Bluma má často světlejší modrou barvu se sivým ojíněním, někdy se barva blíží spíše fialové nebo žluté. V Česku se planě rozšířila a pěstuje se ve velkém zejména v sadech ve vinařských oblastech.
Co obsahuje bluma
- vitamin C, který se však tepelnou úpravou částečně ztrácí
- vitamin K důležitý pro správnou srážlivost krve
- vitaminy skupiny B včetně kyseliny listové
- draslík, hořčík a měď
- vlákninu rozpustnou (pektin) i nerozpustnou
- antokyany, které dávají slupce typickou modrou až fialovou barvu
- polyfenoly a karotenoidy s antioxidačním působením
- sorbitol, který má mírně projímavý účinek
Jaké existují druhy blum
V českých sadech se setkáte hlavně s několika typickými skupinami. Modré blumy jsou klasické kulaté plody s tmavě modrou slupkou a žluto-zelenou dužinou. Žluté blumy (mirabelky) mají drobné, sytě žluté plody, které jsou nejsladší a používají se na koláče, kompoty a destiláty. Renklódy jsou kulatější a větší, se zelenožlutou nebo červenavou slupkou a velmi sladkou dužinou. Často planě rostoucí obecná bluma má drobnější plody s nakyslejší chutí, hodí se hlavně na povidla a slivovici.
Jak pěstovat blumy
- Stanoviště: Slivoň miluje slunné, chráněné místo s dobrou cirkulací vzduchu.
- Půda: Vyhovuje jí hluboká, propustná hlinitá zemina s pH 6,0 až 7,0.
- Mrazuvzdornost: Plně mrazuvzdorná, snese poklesy do -25 °C, květy ohrožují pozdní jarní mrazy.
- Plodnost: Mladý strom začíná plodit po 3 až 5 letech, plnou úrodu dává po 7 až 8 letech.
- Řez: Zmlazovací řez se provádí v létě po sklizni, slivoně špatně snášejí jarní řez (dřevomor).
- Sklizeň: Plody se sklízejí postupně, jak dozrávají, od poloviny července do září.
Jak poznat zralé blumy
Zralá bluma má syté zbarvení slupky, podle odrůdy modré, fialové nebo zlatožluté, často se sivým ojíněním (přírodním voskem), který chrání plod a je znakem čerstvosti. Při lehkém zatlačení prsty mírně povolí, podobně jako zralá broskev. Při zatřesení větvičkou by zralé plody měly bez velkého úsilí padat. Pevné, ještě nazelenalé plody nechte 2 až 4 dny dozrát při pokojové teplotě. Vrásčitá nebo plesnivá slupka je signálem přezrálosti.
Jak uchovat blumy
Čerstvě sklizené blumy nejprve roztřiďte – zralé spotřebujte hned, méně zralé nechte dozrát při pokojové teplotě. Skladovat blumy lze krátkodobě v lednici, dlouhodobě v podobě kompotů, povidel, marmelád nebo zmrazené. Nemyjte je před uskladněním, voda urychluje plíseň, a sivé ojínění chrání slupku před vysycháním. Před zpracováním je opláchněte studenou vodou a vypeckujte.
Jak skladovat blumy
Doba uchování závisí na zralosti a způsobu zpracování. Přehled běžných domácích podmínek najdete v tabulce.
| Stav suroviny | Teplota | Doba uchování |
|---|---|---|
| Čerstvé blumy (pokoj) | 18 až 22 °C | 2 až 4 dny |
| Čerstvé blumy (lednice) | 0 až 4 °C | 5 až 10 dní |
| Vypeckované mražené blumy | -18 °C | 8 až 12 měsíců |
| Sušené blumy | 15 až 20 °C, sucho | 6 až 12 měsíců |
| Zavařené povidla a kompoty | chlad a temno | 1 až 2 roky |
Jak blumy prospívají zdraví
Blumy obsahují kombinaci vlákniny a sorbitolu, díky níž patří mezi přírodní pomocníky při zácpě – platí to ještě výrazněji u sušených švestek. Antokyany ze slupky jsou silné antioxidanty, kterým se v moderních studiích připisuje pozitivní vliv na cévní systém. Vitamin K přispívá k normální srážlivosti krve a zdraví kostí. Energetická hodnota čerstvých blum je nízká, kolem 46 kcal na 100 gramů, sušené plody mají hodnotu výrazně vyšší (240 kcal).
Účinky blum
V tradiční české medicíně se sušené švestky a blumové sirupy používaly při zácpě, často v kombinaci s pražským máslem. Sorbitol obsažený v plodech působí jako jemné laxativum a u některých citlivějších lidí může v větším množství způsobit nadýmání nebo průjem. Polyfenoly z blum mohou pozitivně ovlivnit hladinu cholesterolu a podporovat zdraví kostí, jak ukazují novější výzkumy zaměřené na sušené švestky a postmenopauzální ženy. Vyšší obsah cukru je třeba zohlednit u diabetiků.
Vitamíny v blumách
Blumy obsahují vitamin C (kolem 9,5 mg na 100 g), vitamin K (6,4 µg) a několik vitaminů skupiny B. V malém množství se vyskytuje vitamin A v podobě beta-karotenu. Z minerálů vyniká draslík (157 mg na 100 g), dále hořčík, fosfor a měď. Hlavní výživová specialita ale leží v polyfenolovém spektru – v antokyanech, chlorogenové kyselině a kvercetinu, kterých blumy obsahují mezi ovocem velké množství.
Bio blumy
Bio blumy se v Česku pěstují hlavně v ekologických sadech na jižní Moravě a v Polabí. Plody bývají menší a slupka má často skvrny od přirozených chorob, ale chuťově jsou výraznější a obsahují více polyfenolů. Při ekologickém pěstování se proti pilatce, mšicím a moniliové hnilobě používají biologické přípravky a feromonové lapače. Bio kvalita je k dostání hlavně v sezoně srpen až září na farmářských trzích, případně přímo u pěstitelů.
Jak připravit blumy
Blumy se nejčastěji vypeckovávají před zpracováním. U menších plodů to jde rukou tak, že plod přepulíte palci a pecku vymáčknete. U větších blum použijte ostrý nůž – nařízněte podél přirozené rýhy a oddělte poloviny. Speciální vypeckovávač na třešně se hodí i na drobné mirabelky. Slupka je na blumách jedlá a obsahuje nejvíc polyfenolů, takže ji při zpracování neodstraňujte. U kompotů a povidel se naopak doporučuje slupku ponechat, protože obsahuje pektin a podpoří tuhnutí.
Nejlepší recepty z blum
Blumy se uplatní ve sladké i kořeněné kuchyni. Klasikou jsou ovocné knedlíky, koláče, povidla, slivovice a kompoty, ale výborně se hodí i jako příloha k pečenému masu nebo do chutney ke zvěřině. Skvěle si rozumí se skořicí, hřebíčkem, badyánem, vanilkou, vlašskými ořechy a tvarohem.
