Obsah |
Co je filipojakubská noc
Známá také jako pálení čarodějnic, se slaví v noci z 30. dubna na 1. května a vznikla spojením starých pohanských oslav jara a pozdějších lidových představ o čarodějnicích, kterých se lidé v této noci báli, protože věřili, že mají největší moc. Proto zapalovali ohně, které měly chránit před zlem a očistit lidi i přírodu.
Dnes se tento svátek slaví hlavně jako společenská tradice, při které lidé pálí velké vatry, někdy i figurínu čarodějnice, opékají buřty a setkávají se s rodinou a přáteli, aby společně přivítali jaro a teplejší období.
Detox a zdravé močové cesty zadarmo? Stačí se jen sehnout a utrhnout tuhle rostlinu |
Pálení čarodějnic či filipojakubská noc je lidový zvyk spojený s pálením ohňů a vírou v čarodějnice, který se odehrává v noci ze 30. dubna na 1. května. (30. dubna 2023)
Co je to mrváň
Jedná se o staročeský kynutý věnec, který na čarodějnice fungoval jako rituální prostředek:
- Ochranný dar: Mrváň se často nechával na místech, kde mohly čarodějnice škodit, na prahu stájí, na oknech nebo na mezích polí. Mělo jít o „úplatek“, který měl temné síly nasytit a odlákat je od dobytka a úrody.
- Symbol slunce: Tvar věnce symbolizoval slunce, jehož síla se po zimě opět vracela. V rituálech bylo důležité slunce „podpořit“, aby čarodějnice definitivně zahnalo.
- Sdílení: Pokud se mrváň jedl v rodinném kruhu, bylo to vnímáno jako akt pospolitosti, který rodinu magicky stmelil a vytvořil kolem ní ochranný kruh.
Napříč Českem se během filipojakubské konají oslavy pálení čarodějnic.
Proč se nejedlo maso
V lidové tradici byla filipojakubská noc chápána jako doba, kdy jsou síly zla a čarodějné moci mimořádně aktivní. Jídlo, které se v tuto noc konzumovalo, muselo odpovídat rituální čistotě. Maso bylo vnímáno jako symbol něčeho „těžkého“ a spojeného s krví.
V období, kdy se lidé snažili magicky ochránit své obydlí a dobytek před čarodějnicemi, byla masitá jídla považována za nevhodná. Šlo o formu magického půstu, který měl zajistit, aby domácnost nebyla „napadnutelná“ temnými silami.
Heřmánkové polštářky poslouží jako obklad, krásně se na nich i usíná. Heřmánková vůně příjemně ukonejší duši, zažene chmury, bolest i špatné sny.
Další tradice o filipojakubské noci
- Přeskakování ohně: Lidé přeskakovali zapálený oheň, protože věřili, že tím ze sebe „smyjí“ nemoci, smůlu a zlé síly. Tento zvyk měl přinést zdraví, štěstí a ochranu na celý další rok. Čím lépe člověk oheň přeskočil, tím větší měl mít podle pověr štěstí.
- Sbírání bylin: V této noci se sbíraly byliny, protože se věřilo, že právě tehdy mají největší léčivou a kouzelnou sílu. Lidé je používali na léčení, ochranu domu nebo jako amulety proti zlým silám.
- Byliny pod polštářem: Dívky si dávaly nasbírané byliny pod polštář, protože věřily, že se jim ve snu ukáže jejich budoucí manžel nebo nápověda k budoucnosti. Šlo o jednu z forem lidového věštění, které bylo spojené s magickou atmosférou této noci.
Kynutý věnec – Mrváň
Recept Mrváň
- 500 g polohrubé mouky
- 42 g droždí
- 50 g cukru
- 200 ml mléka
- 1 ks vanilkový cukr
- 1 špetka soli
- 1 ks vejce
- 100 g másla
- 1 ks žloutek na potření
- 3 lžíce rumu
- 50 g mandlových hoblinek
- Mouku prosijeme do mísy. Uprostřed uděláme důlek a rozdrobíme do něj droždí. Přidáme lžičku cukru a trošku vlažného mléka. Necháme vzejít kvásek.
- Do mísy přidáme zbylý cukr, vanilkový cukr, sůl, vejce a zchladlé rozpuštěné máslo. Zbylým mlékem zaděláme tužší těsto a necháme ho vykynout.
- Těsto rozdělíme na 3 části. Vymodelujeme 3 prameny a upleteme z nich cop. Na plechu vyloženém pečicím papírem z něj vytvarujeme věnec a 20 minut ho necháme nakynout.
- Věnec potřeme žloutkem, pokapeme rumem a posypeme mandlemi. Vložíme ho do trouby a při 200 °C necháme 5 minut zapéct. Pak teplotu snížíme na 170 °C. Věnec dopékáme asi 45 minut.
Počet porcí: 20 porcí
Doba přípravy: 80 minut
Čarodějnice 2026: Jak správně vybrat špekáčky a nespálit se? |
Buřty na pivu: „Hlavně z nich neudělejte utopence!“ radí Zdeněk Pohlreich |
