Chráněných hub je 46. Některé vypadají úplně obyčejně
Když se řekne chráněná houba, možná si představíte vzácný druh, který roste někde hluboko v lese a běžný houbař ho nikdy neuvidí. Ne vždy to ale tak vypadá. Některé chráněné houby mohou na první pohled připomínat druhy, které lidé běžně sbírají.
Česká vyhláška č. 395/1992 Sb. řadí mezi zvláště chráněné houby 46 druhů. Rozděluje je do tří kategorií podle stupně ohrožení, kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené.
Hřib královský do košíku nepatří. Za utržení hrozí až 100 000 Kč |
Pro houbaře je důležité především to, že ochrana neznamená jen zákaz prodeje. U zvláště chráněných druhů zákon zakazuje mimo jiné jejich sběr, poškozování nebo ničení. Chráněná není jen samotná houba, ale také místo, kde přirozeně roste.
Hřib moravský: Vypadá nenápadně, do košíku ale nesmí
Hřib moravský patří mezi kriticky ohrožené druhy a je zákonem chráněný. Je také jedlý, což může být pro houbaře o to větší past.
Houbařský ráj v Česku. Nádherné úlovky čtenářů, ze kterých přechází zrak |
Je to poměrně drobný hřib s hnědooranžovým až rezavohnědým kloboukem, který může ve stáří popraskat. Póry jsou žlutookrové a po otlačení nemění barvu. Třeň má světle okrovou až hnědavou barvu.
Pro houbaře je zajímavý hlavně jeden detail. Jeho vůně připomíná kokos. Právě vůně může při určování pomoci odlišit ho od podobných druhů. Roste v teplejších listnatých lesích, především v blízkosti dubů, a může se objevit také u hrází rybníků. V české přírodě se přitom stále objevuje, i když velmi vzácně.
Hřib královský: Růžový klobouk ho může prozradit
O něco nápadnější je hřib královský. Také on patří mezi kriticky ohrožené a zákonem chráněné druhy. Zároveň je uváděn jako jedlá houba.
Jeho nejvýraznějším znakem je růžový až růžovočervený klobouk. Rourky a třeň jsou žluté a dužnina po řezu výrazně nemodrá. Roste především v teplých listnatých lesích, zejména pod duby.
Nejde přitom jen o dávnou raritu. Hřib královský se v české přírodě stále vzácně objevuje.
Hřib Fechtnerův: Šedý hřib s červeným překvapením
Dalším chráněným hřibem je hřib Fechtnerův. Patří mezi kriticky ohrožené druhy, přestože je podle mykologického atlasu jedlý.
Houbařské žně? Úrodu mohou překazit mrazíky. Mykoložka radí, na co si dát pozor |
Mladé plodnice mají bělavý až stříbřitě šedý klobouk, který může později zhnědnout. Póry jsou žluté a po otlačení výrazně modrají. Zajímavým poznávacím znakem je také jemná síťka na horní části třeně a karmínově červené zbarvení dužniny u jeho báze.
I tento druh se u nás skutečně objevuje. Mykologický atlas eviduje například letošní zářijový nález ve Středočeském kraji a starší nálezy také na Pardubicku.
Muchomůrka císařka: Pochoutka, kterou si v Česku nesmíte dát
Tahle houba vypadá tak nápadně, že ji mezi ostatními pravděpodobně nepřehlédnete. Muchomůrka císařka má oranžový až oranžovočervený klobouk, žluté lupeny, žlutý třeň i prsten a u báze bílou pochvu.
Je jedlá a v jižní Evropě má dlouhou pověst vyhledávané delikatesy. V Česku je ale zákonem chráněná a její sběr je zakázaný.
Navíc u nás roste opravdu vzácně. Mykologický atlas uvádí jen několik málo lokalit ve středních Čechách a na jižní Moravě, kde se objevuje pod duby.
Bojíte se jíst bedly a pýchavky, kvůli otravě? Jak poznat jedlé druhy |
Klouzek žlutavý: Houbu hledejte v mokrém mechu
Chráněný není jen barevný vzácný hřib. Klouzek žlutavý patří mezi silně ohrožené druhy. I on je přitom jedlý.
Poznáte ho podle žlutohnědého až olivového žíhaného klobouku, velkých žlutých pórů a slizkého povrchu. Třeň je válcovitý a po velu na něm zůstává slizký prsten.
Ještě důležitější než vzhled je ale místo, kde ho hledat. Roste především na podmáčených kyselých stanovištích, v rašeliništích a mezi rašeliníkem, kde bývá spojený s borovicemi.
Lanýž letní: Vzácný poklad schovaný pod zemí
A nakonec jeden druh, který byste možná vůbec nepovažovali za českou houbu. Lanýž letní je zákonem chráněný kriticky ohrožený druh. Je jedlý a ceněný, ale jeho sběr je v Česku zakázaný.
Češi popsali lanýže jako houby už ve 14. století, dvě stě let před Italy |
Na rozdíl od většiny hub navíc jeho plodnici nehledáte nad zemí. Roste pod zemí a na povrchu má černohnědou slupku pokrytou výraznými hrbolky ve tvaru pyramid. Roste v teplých listnatých lesích, zejména pod buky, duby a habry, často na vápnitých půdách.
V českých podmínkách jde o vzácný druh, ale rozhodně ne o legendu. Mykologický atlas eviduje nálezy například z Prahy a Středočeského kraje.
Za chráněnou houbu můžete zaplatit až 100 tisíc
Možná vás napadne, co se vlastně stane, když chráněnou houbu přece jen utrhnete. Zákon rozlišuje několik typů přestupků a podle jejich závažnosti stanovuje různé horní hranice pokut. U nejzávažnějších případů může fyzická osoba dostat až 100 000 korun.
Neznamená to ale, že za každou utrženou chráněnou houbu automaticky zaplatíte stotisícovou pokutu. Konkrétní výše sankce závisí na povaze přestupku a okolnostech případu. Pokud navíc k přestupku dojde ve zvláště chráněném území, může být horní hranice pokuty až dvojnásobná.
Právě proto je lepší vzácnou houbu v lese poznat než ji odnést domů. Když si nejste jistí, co jste našli, nechte ji na místě a raději si ji vyfoťte.
| Přestupek | Horní hranice pokuty |
|---|---|
| Nedovolený zásah do přirozeného vývoje zvláště chráněné rostliny | 10 000 Kč |
| Zničení zvláště chráněné rostliny kategorie ohrožených | 20 000 Kč |
| Zničení kriticky nebo silně ohrožené zvláště chráněné rostliny | 100 000 Kč |
| Přestupek v ochraně zvláště chráněné rostliny ve zvláště chráněném území | až dvojnásobek |
U nejzávažnějších případů tak může pokuta dosáhnout až 200 000 korun, pokud k přestupku dojde ve zvláště chráněném území. V praxi jde například o národní parky, CHKO nebo přírodní rezervace. Samotná ochrana chráněných hub ale platí i mimo ně.
Houby z lesa nemůže prodávat každý. Bez zkoušky vám hrozí pokuta až 500 tisíc![]() |
























