Mazanec: Voňavý symbol jara
K našim nejstarším tradicím už od 15. století patří pečení mazance, kterému se pro jeho tvar říká také bochánek. Mazanec je sladký jako vánočka a svým tvarem připomíná chléb. Tradičně se do jeho hřbetu vyrývá kříž.
Tipy na recepty: |
Dříve nebýval tak sladký, protože se v té době do Evropy dovážel pouze drahý a málo dostupný třtinový cukr. Lidé tak mazance sladili smetanou, ti movitější ho dochucovali také šafránem a hřebíčkem. Hospodyně ale nikdy na bochánky nešetřily vejci, aby byly krásně žluté.
Do konce 18. století se dokonce do mazanců přidával pro lepší konzistenci tvaroh. Slovanské národy dříve řadily tvaroh mezi obřadní jídla. Pravoslavní z něj na Velikonoce vyrábějí paschu, sladký nepečený dort, na Slovensku zase mají tvarožník.
Naše babičky pekly mazance s velkou úctou, v dávných dobách je dokonce hospodyně nosily spolu s vajíčky do kostela pro požehnání.
Velikonoční mazanec desetkrát jinak: tradiční, bezlepkový i s čokoládou |
Třený mazanec s tvarohem
Beránek: Sladká náhrada čtyřnohého jehněte
Tipy na recepty: |
Původně se na Velikonoce pekl skutečný beránek, ale časem si naše srdce i chuťové pohárky získal jeho sladký piškotový bráška. Dříve se připravoval z kynutého těsta. Peče se nejčastěji na Bílou sobotu, aby zdobil nedělní stůl.
Sladký beránek je už od 16. století na našich stolech jako symbol jara a nového života. Představuje nevinnost a čistotu. Proto byl také v daleké minulosti nejčastějším obětním zvířetem. Beránky zabíjeli také Izraelité jako poděkování za vysvobození z egyptského otroctví. V křesťanství se na smrt Ježíše Krista pohlíží jako na oběť, Ježíš je proto nazýván beránkem Božím (Agnus Dei).
Jako od maminky i moderně: šest receptů na velikonočního beránka |
Mrkvový beránek
Jidáše: Oprátka pro zdraví
Tipy na recepty: |
Na Zelený čtvrtek se tradičně snídají jidáše, sladké pečivo stočené do tvaru připomínajícího oprátku, na které ukončil svůj život Jidáš Iškariotský. Podle staré pověry měly jidáše potřené medem zajistit pevné zdraví a ochránit před uštknutím hadem nebo bodnutím vosou. Obsahují také citronovou kůru, která poukazuje na hořkost hříchu, zmíněná medová poleva zase připomíná sladkost spásy a odpuštění.
Vyzkoušejte i recepty na další sladké velikonoční pečení jako hot cross buns nebo kynutý velikonoční věnec.
Tradiční medové i originální s mákem. Nejlepší recepty na velikonoční jidáše |
Velikonoční jidáše mají svým tvarem připomínat provaz, na kterém se oběsil Jidáš poté, co zradil Ježíše.
Nádivka: Bylinková dobrota s vejci
Tipy na recepty: |
Hutná nádivka plná kopřiv, jarních bylinek a vajec jako symbolu života nesměla chybět na stole už od Bílé soboty do Velikonočního pondělí. Někde se jí dodnes říká „hlavička“, a to podle masa z hlavy telete, které se do ní přidávalo. Ve středověku její základ tvořila krupice svařená s mlékem, méně tradiční varianta se připravovala z raků.
Velikonoční nádivka neboli hlavička: tipy na velikonoční stůl |
Velikonoční nádivka
Maso na Boží hod velikonoční: Slavnostní hostina
Po čtyřicetidenním půstu se o velikonoční neděli prohýbá stůl pod velkolepou hostinou. Často se peklo jehněčí nebo skopové, ale i kůzle, králík nebo drůbež. Na bohatším stole nechyběla šunka a silný masový vývar.
Pučálka a luštěniny na Zelený čtvrtek
Na Zelený čtvrtek se vždy tradičně jedly luštěniny. Například pučálka, což je opražený naklíčený hrách. Naši předkové si ho dochucovali solí, pepřem, cukrem, rozinkami a kořením.
Vaječné speciality z Velikonoční nadílkyCo s vejci po Velikonocích? Přinášíme tipy na tradiční i netradiční recepty. |
„Dnes již pozapomenutým pokrmem je kočičí tanec, obvykle zapečená směs krup, čočky, česneku, cibule a majoránky, ingredience se ale lišily region od regionu. Například na Vysočině se jednalo o směs brambor, zelí a vajec,“ uvádí se v podrobném článku o původu tradičních velikonočních pokrmů.
Ať už se pustíte do jakéhokoliv velikonočního receptu, Velikonoce jsou skvělou příležitostí se setkat u jednoho stolu s rodinou a přáteli.
Velikonoční recepty za hranicemi
A jaké je tradiční velikonoční menu v dalších evropských zemích?
Řekové o Velikonocích oťukávají červená vajíčka pro štěstí a pečou sladký chléb Tsoureki ozdobený obarvenými vajíčky. Hlavním jídlem je pečené maso na rožni, často jehněčí, ovce, koza nebo kohout.
Italové si na Velikonoční pondělí užívají pikniky s tradičním sladkým pečivem z kynutého těsta Colomba pasquale.
Francouzské děti hledají čokoládová vajíčka, která prý rozhazují zvony cestou z Říma. Oblíbená hra je kutálení syrových vajíček ze svahu. K obědu se podává jehněčí nebo vepřové maso a jarní zelenina.
Ve Velké Británii se pečou Hot Cross Buns, sladké bulky s rozinkami a křížem z polevy. Děti hledají čokoládová vajíčka ukrytá velikonočním zajíčkem.
Norové si Velikonoce spojují s lyžováním na horách a čtením detektivek. Tradičním jídlem je pro ně marinovaný pstruh a pečené jehněčí.
Prověřte v zábavném kvízu své znalosti kulinářských velikonočních tradic v jiných zemích.
