Suvenýr z Toruně
Vůni perníku ucítíte taky za českými hranicemi. A to konkrétně v polské Toruni, kde se sladkost začala vyrábět ve 13. století. V okolí města totiž vesničané pěstovali kvalitní pšenici na mouku a dělali výborný med. Koření putovalo z Dálného východu po moři do přístavu v Gdaňsku, odkud se lodí po Visle nebo po obchodní stezce dopravovalo do Toruně.
Tamější perník byl od počátku svého vzniku lahůdkou, sladkou svačinkou a „povinným suvenýrem“. Lidé si ho cenili nejen pro jeho znamenitou chuť, ale i údajné léčivé vlastnosti. Věřili, že pomáhá zahánět žaludeční nevolnosti. Což díky obsaženému koření, které pomáhalo trávení, nebyla úplně mylná teorie.
„Toruňský perník využívaly hospodyňky jako univerzální produkt v kuchyni. Sloužil jako přísada do těstíčka na smažení, k zahušťování omáček, k barvení jídel a jejich ochucení,“ vypráví polský režisér Ryszard Kruk, který natočil dokumentární film o tamních perníkářích.
Perníková erotikaVe středověku lidé považovali perník za afrodiziakum. Jelikož se do něj přidávalo exotické koření, byl v některých regionech pokládán za pokrm, který má povzbuzující účinky na lidské tělo – na zvýšení vášně a libida. V 16. století se začal perník používat jako symbol oddanosti a lásky, často ve formě dárku. Velmi rozšířené byly perníky ve tvaru věnečku. Zahrnoval celou škálu symbolů – jeho kruhový tvar znamenal panenství, sílu, zdraví, štěstí, růst nebo svatbu. Ke zdůraznění erotiky a symbolu plodnosti byla uprostřed věnečku zobrazována postava tajtrlíka. Představoval rozvernost, pohlavní nevázanost a plodnost. |
„Z dávné tradice čerpá i spousta toruňských restaurací. Na jejich jídelníčku najdete množství perníkových jídel – od sladkých dezertů až po slané pokrmy. Kuchaři je připravují podle receptů ještě z dob, kdy naše město spravoval řád německých rytířů. Inspiraci našli taky v období renesance a v toruňské kuchařce z konce devatenáctého století. To však neznamená, že by ustrnuli v minulosti. Vymýšlejí nové recepty a perníkové pokrmy stále inovují,“ dodává filmař.
Tradiční perník ovšem není jedinou specialitou historického města. V obchodech se prodává perníková zmrzlina, hořčice, omáčka, sirup, likér, vodka a pivo. Turisté si pak můžou znalosti o téhle delikatese rozšířit v Toruňském muzeu perníku.
Seznámí se tam s historií, unikátní sbírkou perníkových forem ze 17. až 20. století a s dalšími exponáty souvisejícími s prodejem tohoto výrobku – třeba s obaly, reklamami a rozvážkovým autem Żuk. Hezkou vzpomínku z výletu jim pak okoření vlastní perník, který si sami zhotoví na workshopu v muzeu.
