Sladkým kořeněným pečivem s medem si jídelníček zpestřovali už obyvatelé Středomoří v době antiky. S příchodem křesťanství recept vylepšili mniši v klášterech a později tuhle pochoutku naučili vyrábět i lidi ve městech.
Perník byl ovšem luxusním produktem, protože se do něj přidávalo drahé koření, které složitě putovalo po moři až z Indie. Po období křížových výprav do Svaté země (historický název pro oblast dnešního Izraele a Palestiny) ve 13. století došlo ke zlepšení obchodních vztahů s Blízkým východem. Koření bylo dostupnější a výroba perníku se rychle rozšířila do celé Evropy.
Sladké řemeslo
Nejstarší perníky se připravovaly z žitné mouky, medu a koření: byly ochuceny skořicí, hřebíčkem, muškátovým oříškem, anýzem, zázvorem a pepřem (právě toto koření dalo peprníku, později perníku, jméno). Těsto se nechávalo několik měsíců zrát, aby pečivo mělo specifickou chuť a dlouhou trvanlivost.
Později se začaly používat další přísady jako pšeničná mouka, vejce, olej, mléko, růžová voda, kypřicí prášek, cukr, koriandr, kardamom, nové koření, ořechy, rum, sušené ovoce nebo kůra z citrusů.
Používaly se dřevěné formy, do kterých se těsto vtlačovalo – dobrota měla podobu srdcí, hvězd, andělů, zvířat, postav, kočárů nebo motivů vztahujících se k významným křesťanským svátkům. Děti dostávaly perník ve tvaru svatého Mikuláše v nadílce 5. prosince. K Vánocům náležel motiv betlému, ryby nebo zvonečku, o Velikonocích byl hlavní symbolikou Beránek boží.
„Formy se dodnes vyřezávají z tvrdého ovocného dřeva, například z hrušky, švestky nebo ořechu, protože musejí vydržet tlak při výrobě perníku,“ říká Aleš Vostřez, perníkář a řezbář z Hořic v Podkrkonoší.
„Vyřezávání není jednoduché, musím totiž udělat negativní reliéf s mnoha jemnými detaily a neustále mít na mysli jednu věc – že to, co je ve formě vlevo, bude na perníku vpravo, a co je navrchu, bude vyřezáno ve formě vespod. Při práci tedy nesmím pospíchat, případnou chybu bych velmi těžko opravoval,“ vysvětluje řemeslník.
Perníčky jsou symbolem Vánoc. Recepty a sladké tipy šesti hvězd cukrařiny |
Tlačené perníky řemeslníci zhotovovali dva dny, kvůli své tvrdosti byly určené hlavně k dekoraci. Hospodyňky je ovšem taky strouhaly do kaší, používaly k zahuštění omáček (hlavně švestkové, šípkové a rajské) nebo lámaly dětem, které pak kusy perníku cucaly jako bonbony.
