Houbový kuba patřil k tradičním českým Vánocům mnohem déle než kapr a bramborový salát.
Kroupy a houby nesměly chybět
Ke čtyřem týdnům před Vánoci patřily už odedávna úklid, noční bdění a modlitby, koleda a především půst. Kromě náboženských důvodů ho lidé dodržovali i z jednoho praktického – úrodu šetřili pro nadcházející Vánoce.
Kdy se začaly slavit Vánoce?Vánoce jsou svátkem nejen rozšířeným, ale i prastarým – první doklady o jejich slavení pocházejí už ze 4. století. Zatímco na Východě byly spojeny s Ježíšovým křtem, na Západě se připomínalo jeho narození. Zprvu nebylo stanoveno žádné přesné datum, k 24., respektive 25. prosinci došli až středověcí teologové a astronomové. |
Půst se držel až do Štědrého dne, který byl posledním dnem adventu. V jeho průběhu se buď nejedlo vůbec, nebo hladové žaludky zaplnila řídká polévka. Zatímco dnes dětem rodiče slibují zlaté prasátko, kdysi je strašili Šprechem, který neposlušným a nepostícím se dětem provrtal břicha.
K štědrovečerní večeři celá rodina i s čeládkou zasedla po východu první hvězdy. Hostinu tvořily hlavně obiloviny, houby, ovoce a případně i ryby. To však neznamenalo, že by byla chudá, právě naopak.
Tvořil ji velký počet chodů, které lidé vnímali jako symbol prestiže. Podle starého pořekadla tomu, „kdo na Vánoce mnoho jí, se povede po celý rok dobře,“ nebo naopak „kdo na Vánoce vstane od stolu hladový, ten bude celý rok trpět hladem.“
Postní krupicová polévka podle Františky Hansgirgové (1864)Suroviny: petrželová nať, celerová nať, krupice, máslo, čtyři žloutky, smetana, sůl dle chuti Postup: Rozsekej na drobounko zelenou petružel i celer, a dej to do pěti žejdlíků vody svařit; zavař pak do toho půl žejdlíka krupice, přidej k tomu kus másla, osol a nech to půl hodiny vařit. Rozkloktej v hrnéčku čtyři žloutky s půl žejdlíkem smetany, přilej ji do krupice, rozkloktej to dobře u ohně a vlej polívku do mísy. |
Jako předkrm se někdy podával kousek chleba nebo tenké oplatky slazené medem, jinde si je vylepšovali bylinkami a česnekem. Následovala polévka, nejčastěji z hrachu, čočky, zeleniny, sušeného ovoce a vůbec všeho, co dům dal. Na Valašsku se jí říkalo ščedračka.
Na moravsko-slovenském pomezí se jedla kapustnica, jejímž základem je zelí. V hustě zalesněných oblastech Krkonoš či Jizerek si pochutnávali na polévce houbové a v jižních Čechách zase na rybí.
Tradičním hlavním pokrmem byl černý kuba připravovaný z krupek a lesních hub. Třeba na Slovácku se jedla svarba, což byl hrách s kroupami, na Bechyňsku jáhlová kaše. Kuličky získávané loupáním prosa si však oblíbili i na jiných místech v Čechách: na Jičínsku, Rychnovsku, Pojizeří i Litomyšlsku, kde se pekly jahelníky.
Rozšířené byly také kaše z hrachu nebo krupice. Do mnoha pokrmů se přidával česnek, který dodával sílu a jedlíky chránil před upíry, čarodějnicemi a temnými duchy.
