V okolí Budějc tedy Českých Budějovic, máme tradiční pochutinu. Pečené křupavé placky z kysaného zelí, se škvarky a sádlem. Zná je každé malé dítě a každý „velký kluk“ si je rád dá třeba k pivu. Placky se začaly péct už velmi dávno v okolí Roudného, kde se odjakživa pěstuje hlávkové zelí.
Mimo budějovické okolí nejsou zelňáky moc známé. Pojem zelňák v české gastronomii existuje, představuje však různá jídla. Jde o teritoriální pojetí „zelňáku“, přičemž jde většinou o různé druhy pečiva, samozřejmě se zelím.
Sám Josef Maršálek se v jednom z rozhovorů pro iDnes k budějckým zelňákům vyjádřil: „Úplně miluji také zelňáky. Na jihu se jí prostě dobře.“ |
Recept Jihočeské zelňáky
- 500 g hladké mouky
- 2 lžičky soli
- mletý pepř dle chuti
- drcený kmín (podle potřeby)
- 500 g kysaného zelí
- 100 g vepřových škvarků
- 120 g sádla
- 1 vejce (nemusí být)
- Hladkou mouku vysypeme na vál, posolíme, opepříme a zasypeme kmínem.
- Zelí dobře scedíme, vymačkáme, někdo dokonce propláchne (já neproplachuji). Necháme okapat a nakrájíme „křížem krážem“ na malé kousky.
- Škvarky nameleme nebo nasekáme najemno. Můžeme je také nechat, jak jsou, pokud nemáme škvarky několikacentimetrové, při válení těsta se rozmáčknou.
- Na mouku na vále dáme pokrájené zelí, sádlo pokojové teploty a můžeme přidat vejce. Někdo říká, že těsto lépe drží pohromadě, já vajíčko nedávám. Rukama hněteme. Vzniknout by mělo pevné, ne příliš lepivé, těsto.
- Těsto rozdělíme na poloviny. Z každé části těsta vyválíme zhruba 5 mm tlustý plát. Vykrajujeme kolečka, srdíčka, co je nám libé. Někdo placku jen nakrájí na čtverečky. V některých rodinách se dokonce placka hodí celá, jak je, na plech a až po upečení se láme...
- Pečeme na plechu s pečicím papírem při 180 °C zhruba čtvrt hodiny. Délku pečení je třeba odhadnout, přičemž velmi záleží na osobních preferencích. Někdo zelňáky miluje hodně křupavé, jiný měkčí. Vyzkoušejte, co bude chutnat vám.
Počet porcí: zhruba 4 plechy
Doba přípravy: 60 minut
Moje osobní tipy k pečení zelňáků:
|
Kysané zelí má obří zdravotní benefity
Kysané zelí patří mezi tradiční potraviny, které mají překvapivě silné zdravotní benefity. Díky přirozenému mléčnému kvašení obsahuje živé probiotické bakterie podporující střevní mikrobiom, trávení i imunitu. Je zároveň bohaté na vitamin C — právě proto ho v 18. století vozili námořníci na dlouhé plavby jako ochranu proti kurdějím. Výhodou je i velmi nízká kalorická hodnota a vysoký obsah vlákniny, takže dobře zasytí bez zbytečné energetické zátěže. Aby si ale zachovalo probiotický efekt, je potřeba vybírat nepasterované a tepelně neupravené kysané zelí.
Nejzajímavější fakta o kysaném zelí:
|
Testujte své znalosti o kyselém zelí: Historie, výroba a zdraví![]() |





















