Obsah |
Kefír vznikl ze slova Keif, tedy „dobrý pocit“
Když je člověku těžko po jídle, má nafouklé břicho nebo hledá něco lehkého ke snídani či svačině, často sáhne po jogurtu. Podobnou, a v některých ohledech ještě zajímavější volbou, může být kefír. Že to je jen tekutější jogurt? Právě, že vůbec ne! Kefír se vyrábí fermentací mléka pomocí kefírových kultur, díky čemuž získává typickou nakyslou chuť, jemné perlení a přirozený obsah živých mikroorganismů.
Kefír není zázračný lék, který by během pár minut vyřešil dlouhodobé trávicí potíže. U mnoha lidí ale může přinést pocit lehkosti poměrně rychle, zejména pokud ho zařadí místo těžké svačiny, sladkého dezertu nebo běžného mléka. Fermentované mléčné výrobky jsou navíc obecně spojované s podporou pestřejší střevní mikrobioty a lepší snášenlivostí laktózy. Výzkum u dospělých s horším trávením laktózy například ukázal, že kefír může zlepšit její trávení a toleranci.
Na co je zdravý kefír
Mohou kefír lidé s intolerancí laktózy?
|
Jaké účinky má kefír? To souvisí hlavně s fermentací.
Díky ní se část mléčného cukru rozkládá, a proto bývá kefír pro některé lidi lépe snesitelný než klasické mléko.
Kefírové kultury obsahují bakterie mléčného kvašení a kvasinky, které mění mléko na lehce nakyslý nápoj s probiotickým potenciálem.
Přesné složení kefíru se ale může lišit podle výrobce, použité kultury i způsobu skladování. Dalo by se říci, že co porce, to unikát. Ostatně, tak to s „živými kulturami“ v potravinách bývá.
S čím kefír může pomoci:
- podporuje přirozenou rovnováhu střevního mikrobiomu,
- může přispět k lepšímu trávení,
- je lehkou svačinou, která zasytí,
- dodá bílkoviny a vápník,
- u některých lidí může být lépe snášený než běžné mléko,
- může být vhodnou součástí jídelníčku po těžším jídle nebo při pocitu nafouknutí.
Probiotika obecně mohou podporovat trávení, vstřebávání živin a obranyschopnost organismu, protože pomáhají udržovat příznivější prostředí ve střevech.
Levná surovina ze špajzu, která zlepší trávení ale není pro každého. Můžete ji vy?![]() |
Jak působí kefír na střeva
Střeva nejsou jen „trubice“, kterou prochází jídlo. Žijí v nich miliardy bakterií, které ovlivňují trávení, imunitu i celkový pocit komfortu po jídle. Kefír do jídelníčku přináší živé mikroorganismy a zároveň vzniká fermentací, tedy procesem, při kterém se potravina částečně „předzpracuje“.
Díky tomu může kefír na střeva působit několika způsoby. Pomáhá doplnit fermentované potraviny do jídelníčku, podporuje rozmanitost střevního prostředí a u některých lidí snižuje pocit těžkosti po mléčných výrobcích. Studie sledující pravidelnou konzumaci kefíru u lidí s metabolickým syndromem se zabývala právě jeho vlivem na složení střevní mikrobioty, i když autoři upozorňují, že důkazů u lidí zatím není neomezené množství.
Kolik pít denně kefíru
Pro většinu zdravých dospělých je rozumné začít s menší porcí, například 100 až 150 ml denně. Pokud vám kefír sedí, můžete množství postupně zvýšit zhruba na 200 až 250 ml denně, tedy jednu běžnou sklenici.
U citlivějších lidí může větší dávka kefíru zpočátku způsobit nadýmání, kručení v břiše nebo řidší stolici. To neznamená nutně, že je kefír špatný. Ale že si zkrátka tělo může na fermentované potraviny zvykat pomaleji.
Konec převalování v posteli: Tahle bylinková směs vás uspí a srovná vám trávení![]() |
Kdy se má pít kefír
Můžete ho pít prakticky kdykoli během dne. Ráno se hodí jako rychlá snídaně nebo základ smoothie. Dobře funguje s ovesnými vločkami, banánem, lesním ovocem, semínky nebo ořechy. Díky bílkovinám pomůže zasytit a díky kyselkavé chuti působí svěže.
Dopoledne nebo odpoledne je kefír vhodný jako svačina, když nechcete sladkost, ale potřebujete něco malého do žaludku.
A večer pak může být dobrou volbou místo těžké druhé večeře. Pokud vám nedělají mléčné výrobky před spaním potíže, může kefír navodit příjemný pocit sytosti bez zatížení.
Jak přežít změnu času bez únavy? Dejte si kefír a 20 minut se ráno procházejte![]() |

























