Nejčastěji se šneci v českých zemích spojovali s postní dobou. Ve středověku byli oblíbení zejména v klášterech. Důvod byl prostý: z pohledu tehdejší církevní praxe nebyli považováni za „pravé maso“ teplokrevných živočichů, a mohli se tedy konzumovat i během půstu.
Tradice se neomezovala jen na šlechtické hostiny nebo klášterní kuchyně. Šneky sbírali i měšťané a chudší vrstvy obyvatel, pro které představovali dostupný zdroj bílkovin.
Šneci po pražsku
Nejčastěji se zpracovával hlemýžď zahradní. Po správné, poměrně náročné přípravě získává maso jemnou texturu a lehce oříškovou chuť.
Zatímco lidová kuchyně sázela na jednoduchost jako dušení na másle s bylinkami nebo přidávání do polévek, měšťanská gastronomie 19. století šneky povýšila na vyhledávanou delikatesu. Magdalena Dobromila Rettigová ve své klasické Domácí kuchařce z roku 1826 uváděla recepty na šneky s kyselým křenem, nadívané, s vinnou omáčkou, a dokonce i na šnečí ocásky.
Za první republiky byli „šneci po pražsku“ podávání jako typický vánoční pokrm.
VIDEO: Jak připravit hlemýždí maso podle tradičního českého receptu |
Proč jsme na šneky zapomněli?
|
Teprve druhá polovina dvacátého století přinesla postupný ústup této suroviny z běžných domácností. Změnily se stravovací návyky, gastronomii ovlivnila industrializace potravin i proměna společenského prostředí. Symbolem českých Vánoc se stal kapr a šneci z domácností postupně zmizeli.
„Komunisté ze šneků udělali buržoazní jídlo a dělník je nesměl jíst. Přitom oni sami organizovali sběry a šneky vyváželi do Francie. Češi na šneky za 40 let zapomněli a teď jim zas začínají chutnat,“ řekl jednatel šnečí farmy v Nahošovicích na Přerovsku Vlastimil Čevela.
Dnes se vracejí především do nabídky specializovaných restaurací a gastronomických festivalů, kde symbolicky navazují na tradici, která je starší, než si mnozí uvědomují.
Šneci k jídlu
Šnečí pokrmy jsou doporučovány dietology, jejich maso je totiž téměř bez tuku, obsahuje ovšem 75 % proteinů, takže je velmi vydatné. Navíc je přirozeným zdrojem hořčíku, železa, fosforu a vápníku. Rozhodně tedy stojí za vyzkoušení.
Šneci v ulitě s bylinkovým máslem.
Jak chutnají šneci?
Chuťově se šnek nejčastěji přirovnává ke kombinaci hub a mořských plodů. Z pohledu moderní výživy jde o lehkou alternativu k běžným druhům masa.
Tradiční příprava je poměrně náročná a zdlouhavá. Hlemýždě je nutné několik dní čistit, zbavit šlemu, poté je krátce povařit, vyjmout z ulit, odstranit nejedlé části a znovu tepelně upravit. Na trhu jsou ale dostupní již vyčištění a předvaření šneci, případně hotové produkty připravené k zapékání.
Nejen v Praze pak můžete zajít na tradiční šnečí pokrmy, většinou v novodobém hávu, jak je připravuje například šéfkuchař Jan Kvasnička v pražském restaurantu La Gare.
„U nás jsou šneci běžnou součástí menu, nejčastěji jako předkrm. Na Štědrý den však připravujeme speciální šnečí menu, letos připravíme šneky po burgundsku s bylinkovým máslem, šneky s hříbkovým ragú a allumette s mořskou solí a Vol au vent se šneky a česnekovým velouté. Hosté se k nám naučili chodit s celou rodinou, vracejí se tak k tradici, kterou by si neradi nechali ujít,“ popisuje tradici přípravy vánočních šneků kreativní šéfkuchař se zkušenostmi z exkluzivních restaurací po celém světě.
Z Česka se loni vyvezlo 220 tun šneků. Jejich dovoz byl dvojnásobný |
Šnečí farmy
Šneky v Česku chová několik specializovaných farem. Největší z nich v okrajové části Prahy ročně vyprodukuje přibližně 30 tun šneků, což odpovídá zhruba 12 milionům jedinců. Součástí areálu je i restaurace zaměřená na šnečí speciality.
Farma v Nahošovicích na Přerovsku kombinuje vnitřní i venkovní chov severoafrických šneků a disponuje také vlastní zpracovatelskou částí. Svými produkty zásobuje špičkové restaurace po celé republice a část produkce exportuje, zejména do Francie.
„Naše produkty si zákazník vloží do trouby na deset minut a poté je už může jíst,“ uvedl Čevela.
Šnečí sex není jen zábavná kratochvíle. Také hermafroditi potřebují rodiče |
