Pozor na termíny
Tvrzení, že si připíjíte šampaňským, je možná pěkná lež. Čeština si ten pojem chytře přivlastnila, ale používá ho vlastně v mnoha případech neprávem. Výrazem šampaňské se mohou pyšnit pouze vína, která pocházejí z francouzské oblasti Champagne. I proto mají punc chráněné značky.
Důležité jsou také odrůdy, z nichž se šampaňské vyrábí - Chardonnay, Pinot Noir a Pinot Meunier. Každý šampaňský dům si ale střeží poměr, ve kterém odrůdy (a třeba také jednotlivé ročníky) míchá.
Hrdlem Čechů o silvestrovské půlnoci většinou protéká sekt. Spolu s proseccem či třeba cavou a již zmíněným šampaňským mají sice jako slovo nadřazené „šumivé víno“, každý pojem však znamená něco jiného.
Proč vlastně šumí?
Co škodí bublinkám:
|
Velikost bublinek kvalitu vína neurčuje, drobné perlení, které sotva znatelně lechtá na jazyku, stejně jako „vířivka ve skleničce“, rozhodně není znakem kvality. Celé kouzlo létajících špuntů tkví v druhotném kvašení, které vzniká po přidání směsi kvasinek a cukru do vína.
Při použití metody champagne (jde pouze o název procesu, takže pokud metodu použijí vinaři mimo oblast Champagne, vyrobí sekt) se chemická reakce odehraje přímo v láhvi. Tu pak stroj, nebo speciální zaměstnanec, musí pravidelně po dobu tří měsíců otáčet, aby nedošlo ke vzniku kalu.
Vinaři ovšem přišli na méně náročnou, tudíž levnější a populárnější cestu, kterou je metoda charmat. Kvašení se odehrává v tlakových sudech nebo tancích.
Malým chytákem pro spotřebitele je perlivé víno. Je to vlastně taková alkoholická sodovka - bublinky do vína byly vehnány uměle oxidem uhličitým. Jedná se o takzvanou karbonizaci. Do této kategorie spadá i populární italské lambrusco.
Kde to šumí?
Pokud chcete smočit rty v pravém šampaňském v jeho domovině, odskočte si do vinařské oblasti Champagne-Ardenne, která se rozprostírá v severovýchodní Francii. Ačkoliv jde o nejsevernější francouzskou vinařskou oblast, pyšní se příjemně teplým létem a mírnou zimou.
Cava má svůj domov ve Španělsku, konkrétně v regionech Aragonie, Baskicko, Kastilie a León, Katalánsko, Extremadura, Navarra, La Rioja a Valencie.
Domovinou prosecca je oblast u Benátska se stejnojmenným názvem. Česko chráněnou známku původu nemá a tak víno pro sekt (nebo i perlivé víno) může pocházet z libovolných oblastí. „Na Moravě původ hroznů opravdu nehraje roli,“ říká sommelier Jakub Šamšula z Templářských sklepů Čejkovice.
Jaké odrůdy vína jsou vhodné?
Zatímco šumivá vína s chráněnou známkou mají přísně dané nejen procesy a oblasti původu, ale také odrůdy, z nichž se vyrábějí, v ostatních případech zůstává rozhodnutí na vinaři. Setkat se tak můžete se sektem z chardonnay nebo rulandského bílého, tak třeba i z populární frankovky. Rozhodně nemusí být vždy jen v kategorii bílá vína.
„Obecně se nedá říci, že by některá odrůda nebyla pro sekt vhodná. Nejčastěji se používají burgundské odrůdy a ryzlinky. My používáme pro bílé chardonnay a pro rosé rulandské modré. Jsou to klasické odrůdy, dvě ze tří povolených v champagni,“ vysvětluje sommelier Šamšula.
„Hrozny ovšem žádnou speciální péči nepotřebují. Jde o takzvané ´základní víno´ pro sekt, které se vyrábí lisováním celých, méně zralých hroznů. Víno by mělo být lehčí, méně alkoholické, s minimálním obsahem síry a vyšší kyselinou,“ zdůrazňuje Šamšula.
Na kolik vás vyjde?
Nový rok můžete oslavit bublinkami za několik set, ale i s takovými, které stojí celou výplatu. Tuzemskou klasikou, která se chladí většině Čechů v lednici celé svátky, je Bohemia Sekt Brut, který koupíte už za stokorunu. Oblíbení Templáři mají v nabídce výběrové sekty za 230 Kč. Za podobnou cenu koupíte dobré lahve od drobných českých producentů, za stejnou cenu seženete příjemné prosecco.
Pokud si chcete připít pravým šampaňským, vytáhnete z peněženky alespoň tisícikorunu, za ročníkové kusy i desetkrát víc. Po kvalitním šumivém víně zapátrejte ve vinotéce. Kromě klasických známých značek, které vynikají masovou produkcí (ne nadarmo se jim přezdívá „šampaňská coca-cola“), pátrejte po menších a zajímavých vinařstvích, které za menší peníze nabídnou zajímavější víno.
Po čem voní?
Rubínová barva, chuť zralých třešní… Znalost Čechů o víně se posunula mílovými kroky kupředu, sekt mnohdy ovšem zůstává v pozadí. Přitom i bublinky jde popsat líbeznými obraty.
„Sekt připravený lisováním celých hroznů odrůdy Rulandské modré se vyznačuje meruňkovou barvou s odstínem koroptvího oka. Vůni dominují jahody se šlehačkou s karamelovým přelivem. V chuti zaujme hravá sladkost s výrazem malinového želé v závěru,“ popisuje Šamšula Sang Real Sekt Rosé Classique z produkce svého domovského vinařství. Sekt doporučuje podávat při slavnostních příležitostech, na začátek slavnostního menu a k předkrmům.
„Sommeliéři ve víně opravdu cítí to, co popisují, ovšem někdy to správně definovat tak, aby si pod tím konzument představil představitelné, může být náročné. A také legrační - třeba když se setkáte s vínem, jehož vůně je charakterizována jako kopřiva uvadající za odpoledního slunce u prašné cesty nebo kočičí střik na výhonek černého rybízu,“ popisuje zkušený sommelier. Šamšula.
