Obsah |
1. Kečupem se léčila žloutenka
Dáváte si rádi ke smaženým jídlům nebo k hotdogu kečup? Vězte, že v 19. století se toto dnes oblíbené dochucovadlo používalo jako lék. Původně ovšem chutnalo poněkud jinak, než jsme dnes zvyklí: první novodobý kečup vytvořil Američan James Mease v roce 1812, a kromě rajčat a koření do něj vmíchal i brandy.
Od pizzy přes burritos až po ratatouille. Rajčata na cestě kolem světa |
S dalšími variantami rajčatové šťávy pracovali i lékaři, kteří věřili, že má blahodárné účinky na lidské zdraví. Například doktor John Cook Bennett kečupem léčil průjem, žloutenku a poruchy trávení. A v roce 1835 se dokonce vyráběly „zázračné“ rajčatové pilulky, které podle reklamy měly vyléčit všechny druhy nemocí.
Později se ukázalo, že to s nimi tak slavné není, to už byly ale rajčatové produkty tak populární, že se v jídelníčku udržely. Ostatně, rajčata jsou bohatým zdrojem lykopenu - antioxidantu, který chrání buňky před volnými radikály, podporuje zdraví srdce, cév a také prostaty.
Z tepelně upravených rajčat se tato důležitá látka vstřebává lépe než z čerstvých, takže kečup (a další rajčatové produkty) mají skutečně nepopiratelný vliv na zdraví. Jak ale upozorňuje lékařka Eliška Selinger ze Státního zdravotního ústavu, kečup obsahuje také velké množství cukru a soli, takže jeho konzumaci ve velkém nelze doporučit.
Cukety, rajčata a papriky ve vaší kuchyni. Využijte úrodu ze zahrádky |
2. Co mají společného člověk a banán? 60 % DNA
Tento fakt zní na první pohled spíš jako vtípek. Do povědomí se dostal poté, co vědci důkladně prozkoumali DNA banánu kvůli prevenci nemocí, zejména banánové plísni. Znamená snad tento závěr, že člověk je z poloviny banán?
Vědci z Kalifornské univerzity v Santa Cruz uvádějí tuto informaci do kontextu. Pouze 1,5 až 7 procent našeho genetického kódu výlučně lidský původ. Většinu sdílíme s jinými organismy – nejvíce pochopitelně s příbuznými a předky, jako jsou u člověka neandrtálci či šimpanzi – u těch jde o shodu až 84 %.
Lék na kocovinu, leštič i past na mušky. Na co všechno využijete banány |
60procentní podoba s DNA banánů znamená, že zhruba 60 % lidských genů má své homologické (funkčně podobné) sekvence v genomu banánu: většina připadá na stejné základní buněčné procesy.
A když už jsme u banánu – víte, že obsahuje vitamín „dobré nálady“ B6, draslík nezbytný pro správnou činnost srdce a vlákninu podporující trávení?
Nejen česnek, i banán má velkou moc. Jak snížit krevní tlak bez léků? |
3. Med je věčný
Tedy ne doslova. Ale ze všech známých potravin ho lze označit za tu, která nejméně podléhá zkáze. Důvod? Je jich víc: velmi nízký obsah vody, v níž by mohly růst mikroorganismy, přítomnost antibiotik a dalších látek, které zabíjejí bakterie (například enzymu glukózooxidázy) či nízké pH, které působí samo o sobě jako konzervant.
Čtenářský recept: Medovníčky |
Při správném skladování v chladu a temnu med vydrží doslova tisíce let. Proto ho archeologové nacházejí třeba v egyptských hrobkách – a stále je dokonale zachovaný a jedlý. Nejstarší dochovaný med pochází z území dnešní Gruzie, dochoval se v hrobce významného rodu a je starý asi 5 500 let.
Čtenářský recept: Bezlepkové medové perníčky |
Med obsahuje jednoduché cukry, včetně těch méně běžných. ‚A především organické látky obsažené v minimálním množství, ale v ohromné šíři více než tisíce rozmanitých molekul. K nim patří mj. organické kyseliny, které často mají vlastnosti antioxidantů. Cenné jsou i flavonoidy se třemi cyklickými jádry, jiné aromatické látky a mnoho látek dalších, často poměrně složitých,“ uvádí David Titěra z Výzkumného ústavu včelařského. Jak máte med nejraději vy?
Tradiční medové i originální s mákem. Nejlepší recepty na velikonoční jidáše |
4. Pijeme vodu po dinosaurech
Tento fakt se uvádí následovně: voda, kterou pijeme, je s pravděpodobností hraničící se 100 procenty totožná s tou, kterou pili před stovkami milionů let dinosauři. Jak je to možné?
Vodu! (Návod, jak nezdechnout v hospodě žízní) |
Voda na Zemi je v neustálém koloběhu, a tak je velmi velmi nepravděpodobné, že byste si do sklenky dokázali nalít takovou molekulu vody, kterou ještě nikdy před vámi žádný organismus nepozřel. A ne, nemusel to být jen majestátní Brachiosaurus nebo obávaný Tyranosaurus Rex.
V pitné vodě jsou mikroplasty. Máme se jich bát? Zeptali jsme se odborníka |
5. Ochutnat všechny odrůdy jablek je práce na 20 let
Tuto zajímavost je potřeba trochu vysvětlit: Spočívá na faktu, že kdybyste chtěli každý den sníst jablko jedné odrůdy, zabralo by vám zhruba 20 a půl roku, než byste ochutnali všechny. I když komerčně se využívá jen několik desítek kultivarů, odrůd jablek je na světě zdokumentováno přes 7 500 a některé zdroje uvádějí dokonce až 30 000 existujících odrůd.
S masem, v koláči nebo do salátu. Hrušky a jablka jsou poklad české kuchyně |
Šlechtění jablek se věnovali už staří Římané v 6. století př. n. l. a pokračuje stále, i dnes vznikají nové odrůdy. Na rozdíl od těch původních jsou šlechtěná jablka mnohem sladší a zpravidla také větší. Některá byla vyšlechtěna tak, aby svou plnou chuť rozvinula při pečení, a tak přímo nabádají k tvorbě koláčů. Patří mezi ně Jonagold, Red Prince, Gala nebo Granny Smith.
Jablka jsou cennou součástí jídelníčku hlavně kvůli rozpustné vláknině pektinu, draslíku (až 122 mg na 100 g) a vitamínům, zejm. vitamínu A a C.
„Sakra, ta je dobrá.“ Jakmile ochutnáte sakrajdu, štrúdl už chtít nebudete |
Nejhnusnější jídla světa? Nejčastěji se objevují Španělsko, Švédsko a Thajsko |
