Koncept tzv. modrých zón, oblastí světa s vysokým podílem stoletých obyvatel, spojuje několik společných znaků: převaha luštěnin, celozrnných obilovin, zeleniny, ořechů a jen omezené množství masa. Podobně vypadala i tradiční venkovská kuchyně ve střední Evropě na přelomu 19. a 20. století.
Vytvořte si vlastní modrou zónu. V čem nás mohou inspirovat k dlouhověkosti |
Průměrnou délku života v minulosti výrazně zkreslovala vysoká úmrtnost malých dětí a časté infekce. Pokud ale člověk přežil první roky života a vyhnul se závažným nemocem, mohl se dožít poměrně vysokého věku srovnatelného s dnešním průměrem.
Jeho jídelníček přitom býval střídmý, pravidelný a založený na základních surovinách bez průmyslového zpracování. Nešlo o žádný wellness trend, spíš o nutnost. Dnes se ale ukazuje, že právě takový jídelníček může být jedním z pilířů zdravého stárnutí.
Z čeho se vařilo? Základ byl rostlinný
Tradiční česká kuchyně byla kaloricky vydatná, ale zároveň překvapivě racionální. Maso nebylo každodenní samozřejmostí, často se objevovalo jen o svátcích. Běžný jídelníček tvořily:
- obiloviny (kroupy, žito, oves, jáhly),
- brambory,
- luštěniny (hrách, čočka, fazole),
- kysané zelí a kořenová zelenina,
- bylinky a plané rostliny,
- ořechy.
Moderní výživové studie potvrzují, že vyšší podíl luštěnin a celozrnných obilovin je spojen s nižším rizikem kardiovaskulárních onemocnění a metabolického syndromu. Podobný vzorec stravování je dnes doporučován jako prevence civilizačních chorob.
Zapomenuté poklady české kuchyně
Pohanka
Pohanka je přirozeně bezlepková plodina, která se používá podobně jako obilí. Obsahuje rutin, látku, která pomáhá udržovat cévy pružné. Najdeme v ní také hořčík, důležitý pro nervový systém a zdravý krevní tlak. V minulosti se připravovala hlavně jako kaše nebo součást nákypů.
Kroupy a jáhly
Ječné kroupy patřily k základním surovinám venkovské kuchyně. Obsahují rozpustnou vlákninu, která pomáhá snižovat hladinu cholesterolu a podporuje trávení. Jáhly, tedy loupané proso, jsou dobrým zdrojem železa a dalších minerálních látek.
Luštěniny
Hrách, čočka nebo fazole bývaly označovány jako „maso chudých“, protože dokázaly zasytit a dodat bílkoviny. Dnes víme, že pravidelná konzumace luštěnin souvisí s nižším rizikem srdečních onemocnění a pomáhá udržovat stabilní hladinu cukru v krvi. V kombinaci s obilovinami navíc poskytují plnohodnotné bílkoviny.
Síla zelí a kvašení
Kysané zelí nebylo jen obyčejnou přílohou. V zimních měsících představovalo důležitý zdroj vitamínu C, kdy čerstvá zelenina nebyla k dispozici. Přirozeným kvašením navíc vznikají prospěšné bakterie, které podporují zdraví střev.
Právě fermentované potraviny dnes znovu přitahují pozornost odborníků, protože mohou pozitivně ovlivňovat střevní mikrobiom – tedy soubor bakterií ve střevech, který souvisí s imunitou i celkovým zdravím.
