Pomáhají s trávením i tlakem. Sušené švestky jsou polozapomenutý poklad

Nenápadné, sladké a svraštělé. Sušené švestky patří po staletí k české kuchyni a známe je z koláčů, omáček i jako rychlou svačinu. Díky vysokému obsahu vlákniny podporují trávení, prospívají srdci i kostem a zasytí víc, než by se na první pohled zdálo. Jaké další účinky mají a kolik jich denně jíst?

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Na co jsou dobré sušené švestky?

• Sušené švestky jsou známé především jako přírodní pomoc při zácpě. Obsahují vysoké množství vlákniny i sorbitol, přírodní cukerný alkohol, který ve střevech váže vodu. Díky tomu změkčuje stolici, podporuje přirozený pohyb střev a napomáhá pravidelnému vyprazdňování.

• Jsou bohaté na rostlinné antioxidanty, takzvané polyfenoly. Ty pomáhají chránit buňky před poškozením a přispívají ke snížení zánětu v těle.
• Rozpustná vláknina obsažená v sušených švestkách pomáhá snižovat vstřebávání cholesterolu ze stravy a může přispívat ke snížení hladiny LDL („špatného“) cholesterolu v krvi.

• Pravidelná konzumace sušených švestek může zpomalit proces úbytku kostní hmoty a snížit riziko osteoporózy, zejména u žen po menopauze.

• Sušené švestky jsou také dobrým zdrojem draslíku, minerálu důležitého pro správnou činnost svalů a srdce, který přispívá k udržení normálního krevního tlaku. Na 100 gramů obsahují více draslíku než banán.

• Najdeme v nich vitamín K, důležitý pro srážlivost krve a zdraví kostí. V menším množství obsahují také betakaroten, důležitý pro zrak a imunitní systém.

• Některé studie naznačují, že lidé, kteří jedí více sušeného ovoce, mohou mít nižší riziko některých nádorových onemocnění. Rozhodující je ale celkový jídelníček a životní styl.

Kolik jíst sušených švestek denně?

Jako rozumné množství se obvykle uvádí čtyři až šest kusů denně. Taková porce dodá vlákninu, aniž by zatížila trávení nadměrným množstvím sorbitolu. Při vyšší konzumaci mohou mít švestky projímavý účinek.

Můžete si je dát samostatně nebo přidat do jogurtu, ovesné kaše či salátu. Před použitím do smoothie nebo dezertů je vhodné švestky krátce namočit, aby změkly a lépe se mixovaly.

Je však dobré počítat s tím, že sušené ovoce je energeticky vydatnější a obsahuje vysoké množství cukrů. Ve 100 gramech sušených švestek je přibližně 240 kilokalorií.

Jak udělat sušené švestky?

• Vybírejte kvalitní plody. Hodí se zralé, pevné švestky bez otlaků, plísní či hniloby. Přezrálé kusy se k sušení nehodí. Ovoce omyjte a dobře osušte.

• Sušit lze celé i rozpůlené. Švestku nařízněte a vytáhněte pecku, nebo sušte rozpůlené slupkou dolů.
• Trouba vyžaduje odvod vlhkosti. Plech vyložte pečicím papírem a plody rozložte tak, aby se nedotýkaly. Ideální je horkovzdušný režim; pokud trouba nemá odvětrávání, nechte dvířka mírně pootevřená, aby mohla unikat pára.
• Sušte postupně a při nižších teplotách. Začněte přibližně na 50 °C a sušte několik hodin, dokud plody nezměknou a nezačnou ztrácet vlhkost. Poté je nechte vychladnout a pokračujte při teplotě kolem 60–70 °C, dokud nejsou pružné a při zmáčknutí neuvolňují šťávu. Celková doba sušení se obvykle pohybuje mezi 15 a 24 hodinami podle velikosti plodů a výkonu trouby.
• Pomalé sušení ve více fázích pomáhá zachovat chuť, barvu i pružnost. Příliš vysoká teplota může způsobit popraskání plodů a ztrátu aroma.
• Hotové švestky mají být pružné. Neměly by pouštět šťávu, ale zároveň nesmějí být tvrdé nebo přesušené.
• Sušička pracuje na stejném principu. Zvolte model s možností regulace teploty a sušte při podobných hodnotách jako v troubě. Kvůli nižším patrům bývá praktičtější sušit švestky rozpůlené.
• Po dosušení nechte krátce vychladnout. Zhruba hodinu postačí, aby se odpařila zbytková vlhkost, ale plody zároveň nenatáhly vlhkost z okolí.
• Skladujte v suchu a temnu. Nejlépe v dobře uzavřených sklenicích nebo dózách při pokojové či nižší teplotě. Při správném usušení vydrží několik měsíců až rok, případně je lze i zamrazit a trvanlivost ještě prodloužit.

Tradice sušení

Švestky patří k tradičním plodinám střední Evropy. Jejich pěstování podporoval už ve 14. století český král a římský císař Karel IV., který se zasloužil o rozvoj ovocnářství i vinařství. V některých regionech se proto dodnes setkáme s lidovými názvy jako „karlata“ či „kadlata“.

Sušení patřilo k nejstarším způsobům, jak ovoce uchovat na zimu. Švestky se sušily na vzduchu nebo ve speciálních sušírnách, a díky tomu vydržely několik měsíců bez dalšího zpracování.