Staří Keltové a po nich i Češi považovali medovinu za vysloveně slavnostní, posilující nápoj. Postup výroby byl jednoduchý, záleželo především na kvalitě medu. Ten se nechával kvasit s vodou v takovém poměru, aby v ní plavalo vejce. Ke světlé medovině, která se v peci jen rozpouštěla a nepřecházela varem, se přidával chmel, k tmavé, která se vařila, zase různé koření a mandle.
Podobně postupují i dnešní výrobci, takže můžete vybírat mezi medovinou světlou, hořkou, kořeněnou nebo mandlovou. Pije se většinou jen po jednom deci, zato k ní můžete přikápnout trochu citronu. Mrzne-li, až praští, nezapomeňte ji ještě přihřát, ale pozor, aby nepřešla varem! Zkuste ji také přidat do čaje místo rumu - zvlášť zajímavou chuť vytvoří s čajem šípkovým. Když ho před pitím necháte trochu zchladnout, získá na voňavosti.
K meči patří číše
Starý nápoj zvaný korma objevil Miroslav Valha z českokrumlovské krčmy Barbakán: "Jako fanoušek historického šermu se zajímám o všechno, co je spojeno s Rožmberky. A v jedné renesanční kuchařce jsem se dočetl, jak si pochutnávali na vydatném nápoji z mladého piva a medoviny. S kamarády jsme začali zkoušet správný poměr a správné suroviny, až bych řekl, že jsme uspěli. Medovina na kormu musí být bylinná - ořechové nebo skořicové jsou příliš voňavé - a pivo zase černé. Obojí smícháte do půllitru v poměru 2:3 ve prospěch piva. Nenechte se odradit nezvyklou vůní a nezapomeňte, že korma je podstatně silnější než samotné pivo, a to i tehdy, vyzkoušíte-li "levnější" poměr 1:2."
Domácí medová alchymie
Výrobní tajemství medoviny se dříve dědilo z otce na syna. Naštěstí se zachoval český překlad Knihy Janšovy, vydaný v Praze roku 1777, který je poměrně jednoduchý, takže si můžete troufnout ho sami vyzkoušet.
"Na jeden díl medu dáte šest dílů vody a vaříte tak dlouho, až se zpění. Pěna se musí odebírat. Když žádná nezbude, zavěsíte do roztoku pytlíček s kořením - skořicí, rozkrájenou pomerančovou kůrou, muškátovým květem a ořechem, trochou šafránu, zázvoru a pepře. Svařenou tekutinu přecedíte, necháte vychladnout a vlijete do větší nádoby. Po třech až pěti nedělích se koření odstraní a je dobrá k pití."
Na vesnici se medovina často používala i jako lék, zvlášť při problémech s trávením. Z pomezí Moravy a Slovenska pochází tradiční recept na Záhorskou medovinu, která vyniká vůní tokajského vína. Šťáva z dvakrát vylisovaného bílého rybízu se smíchá se stejným množstvím medu a vody. Až začne sama kvasit, měli byste se o ni starat stejně jako o domácí víno.
 Už Šárka věděla, jak nachytat Ctirada: stačil dívčí půvab a džbán medoviny. Zatímco zájem o krásné ženy mužům zůstal, na druhý český trumf v rukávu se trochu pozapomnělo. |
