Recyklace jako móda
Jedním z nešvarů blahobytných společností bývá sklon k plýtvání jídlem. Proč bychom měli spotřebovávat nějaké zbytky, když si můžeme 24 hodin denně koupit čerstvé potraviny nebo si nechat dovézt hotové jídlo až ke dveřím?
Snahy o zachraňování zbytků si tak spíš spojujeme s našimi předky (vzpomínáte, jak babička přetvářela starou housku v krutonky do polévky a zbylé vařené brambory nebo rýži v zapečené dobroty?) nebo s lidmi, kteří mají jak se říká hlouběji do kapsy.
Jitka Rákosníková
 |
Poslední léta ovšem přinesla nový trend nejen do oděvní módy, ale i do kulinárního světa, a tím je recyklace. Nejde přitom ani tak o důsledek hospodářských otřesů jako spíš o snahu některých lidí chovat se ekologicky i ekonomicky zároveň, šetřit planetu, zdroje i vlastní peněženku.
Jak se dívá na módu zachraňování a nevyhazování potravin spisovatelka, překladatelka a autorka kuchařek Jitka Rákosníková, která tomuto trendu už před několika lety zasvětila jednu ze svých knih, Recyklovanou kuchařku? „Je to jako s každou módou. Všechno tu už jednou bylo, pak to z módy vyšlo a po nějaké době to opět ‚objevíme‘ a stane se z toho hit. Recyklace jídla k vaření prostě patří, ale v dobách všeobecného a všeobjímajícího dostatku – i poměrné láce surovin – je snadné zbylé potraviny vyhazovat s tím, že už jsou prošlé nebo dokonce zdraví nebezpečné,“ upozorňuje.
Většině ovoce a zeleniny lednička škodí. Kde je tedy skladovat? |
Podle Jitky Rákosníkové to má isouvislost s tím, že dnes málokdo umí hospodařit. „Když nám něco zbude, měli bychom to umět uchovat, většinou ale necháváme chleba okorat, polévku zkysnout, nevíme, jak co skladovat, takže to v nevhodném prostředí zplesniví,“ vysvětluje a přidává apel.
„Uchovávat potraviny patřívalo k základním ‚domácím‘ dovednostem a najednou, když začíná hrozit nedostatek a razantně nastoupí drahota, si to zas začínáme uvědomovat. Proč zachraňovat potraviny? Protože je to a) logické, b) ekonomické, c) ekologické. Prostě normální.“
