První pivo (nebo spíše nápoj, který lze považovat za jeho předchůdce) se vařilo již sedm tisíc let před naším letopočtem v Mezopotámii, receptura tehdy ovšem ještě neobsahovala chmel, ale pouze obilný slad. Chmelový nápoj si naši předkové začali vychutnávat až o mnoho tisíciletí později, tedy v období raného středověku. Nejstarší doložený český pivovar fungoval při Břevnovském klášteře v Praze, který byl založen v roce 993.
Co Čech, to pivař?
Pivo je původně staroslověnské slovo označující „nápoj nejobyčejnější a nejrozšířenější“, a to je více než výstižné. Nápoj, který se dnes pije doslova na celém světě, je přitom pokládán za jeden z českých národních symbolů. Od roku 2008 je dokonce termín „české pivo“ chráněn jako zeměpisné označení.
Většinu domácí produkce (90 %) tvoří světlé pivo plzeňského typu. V posledních letech je v České republice patrný rozmach malých pivovarů, které si získaly popularitu mezi pivními fajnšmekry. O oblibě tohoto nápoje u nás svědčí i fakt, že ročně se v Česku vypije přes 150 litrů piva na hlavu.
Pivo odedávna sloužilo nejen k zahnání žízně, ale také jako ingredience v kuchyni. Podlévalo se jím maso a přidávalo se do kaší nebo polévek, které sloužily i jako životabudič při nemoci nebo v těhotenství či po porodu.
Recepty, ve kterých pivo hrálo jednu z hlavních rolí, byly později také součástí rakousko-uherské kuchyně, ze které vychází i ta česká. Najdeme je jak v kuchařkách proslulých královen vařečky, jako byla Magdalena Dobromila Rettigová nebo Marie Janků-Sandtnerová, tak v receptářích současných foodblogerů.
„Pivo se výborně hodí na podlévání zvěřiny. Doporučuji zkusit uvařit kance na pivu se švestkami. Pivo použijte do marinády společně s česnekem, bobkovými listy a tymiánem. Důležité je při vaření používat silnější pivo, které je chuťově extraktivnější a dodá pokrmu výraznější chuť,“ radí Michael Beneš z pivovaru Bizon, který už dvakrát získal ocenění Regionální potravina v Plzeňském kraji.
„Osobně mám také moc rád marmeládu s pivem,“ prozrazuje Beneš s tím, že díky použitým americkým aromatickým chmelům, které dodávají nápoji tóny citrusů a tropického ovoce, se pro její domácí výrobu hodí kupříkladu pivo Aparát 14°. „Potřebovat budete ještě cukr, citron, vanilkové lusky, nové koření, hřebíček, badyán, pomerančovou kůru a pektin,“ dodává.
Lék i nepřítel
Pivo obsahuje relativně malé množství alkoholu (30 až 50 g v jednom litru) a pak ještě zhruba dva tisíce dalších látek od sacharidů přes bílkoviny, polyfenolické sloučeniny až po minerální látky a vitaminy. Je poměrně známým faktem, že je bohatým zdrojem vitamínů řady B i antioxidantů. Obsahuje ovšem také draslík, sodík, chloridy, vápník, fosfor, hořčík nebo křemík. Mimo jiné je v něm zastoupena také kyselina listová.
Mezi pozitivní účinky konzumace piva se počítá třeba lepší trávení, zlepšení nálady, podpora krevního oběhu, snížení rizika srdečních příhod nebo snížení krevního tlaku.
Jelikož se ale jedná o alkoholický nápoj, je třeba konzumovat ho střídmě. I proto, že výrazně zvyšuje kalorický příjem (jeden půllitr piva tvoří zhruba 20 % doporučeného denního příjmu energie).
Pomocník v kuchyni
Při přípravě pokrmů se s tímto nápojem setkáme nejčastěji jako s bujarým kumpánem masitých pokrmů od vepřového přes drůbež až po divočinu, kde se světlé i tmavé pivo používá k marinování a podlévání při pečení či dušení.
Zajímavou chuť dodá také mletému masu nebo přidané do těstíčka promění obyčejný řízek v nebeskou manu. Navíc přítomnost piva v obalovací hmotě zabraňuje tomu, aby pokrm nasál příliš mnoho tuku, což je více než žádoucí.
Fajnšmekři také v pivu maso vaří (třeba uzené) nebo je přidávají do směsi na bramborák či nádivku. Pivo si skvěle rozumí i se sladkovodními rybami od kapra po úhoře. Zajímavě dochutí také zeleninové či houbové pokrmy.
Pivo najdeme i v mnoha velejemných moučnících, kterým dodává lehkost (urychluje kupříkladu kynutí) nebo šmrnc. V tomto případě volte raději pivo lehčí a sladší. Tmavé jedině tehdy, pokud je to v receptu výslovně uvedeno.
Pivo se podle Michaela Beneše hodí také k párování, a to zdaleka nejen se slanými pokrmy. „Čokoládové a karamelové tóny z tmavých sladů se hodí i k dezertům, ve kterých je použita čokoláda, například mousse nebo brownies,“ míní.
Tip: Zlatavý mok můžete přidat i do pikantních domácích pomazánek, ty ovšem spotřebujte co nejdříve, aby nedošlo k jejich zkvašení.
