1. Pivo není tak zdravé jako víno
Odedávna se má za to, že dát si víno je mnohem zdravější než pít pivo. Není to však docela pravda. I zlatavý mok totiž obsahuje tolik vychvalované antioxidanty, ale navíc je zdrojem minerálních látek a proteinů. Pivo bývá dokonce doporučováno jako ideální nápoj po sportovní aktivitě, protože působí podobně jako iontový nápoj.
2. Tmavé pivo je silnější než světlé
To je poměrně rozšířený mýtus, který se však nezakládá na pravdě. Barva piva totiž naprosto nic nevypovídá o tom, kolik obsahuje alkoholu. Některá tmavá piva proto lezou do hlavy významně méně než světlí siláci.
3. Desítka má deset procent alkoholu a dvanáctka dvanáct
Tak to samozřejmě není. Pokud by ve „dvanáctce“ bylo 12 % alkoholu, tak bychom už po jednom kousku měli pěknou opičku. Čísla 10, 11, 12 a podobně označují stupňovitost piva, která je zjednodušeně řečeno dána množstvím sladu použitého k jeho výrobě. Pokud je pivo označeno jako dvanáctka, obsahuje mladina 12 % sladových látek, především cukrů.
A co to vlastně je mladina? Jedná se o meziprodukt při výrobě piva, který neobsahuje žádný alkohol. Ten vzniká až během hlavního kvašení činností pivovarských kvasnic.
„Čím je stupňovitost vyšší, tím je pivo i chuťově plnější, což poslední dobou vyhledává čím dál více lidí,“ vysvětluje sládek pivovaru Gambrinus Pavel Zítek. „Obsah alkoholu pak závisí na koncentrací cukru v mladině a míře jeho prokvašení. Například naše desítka má 4,3 % a dvanáctka 5,2 % alkoholu.“
4. Dobré pivo musí být průzračně čiré
To, že je pivo zakalené, ještě neznamená, že je zkažené. Třeba takové nefiltrované pivo je naopak vyhledávanou lahůdkou. Podle Věry Hönigové z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského tkví jeho půvab v tom, že z něj nebyly odděleny pivovarské kvasinky.
„Proto je chuťově bohatší a obsahuje i více vitaminů skupiny B a minerálů. Vyšší obsah minerálních látek závisí na množství přítomných kvasinek,“ dodává odbornice.
5. Po pivu se tloustne
Stalo se už takovým folklórem označovat pivo za viníka zakulacených postav. Jenže sám nápoj za to nemůže. Záleží spíše na tom, kolik ho denně vypijete a jaký je váš denní příjem a výdej kalorií.
Podle Věry Hönigové je pivo koktejl nutričně významných látek. „Je ovšem pravda, že hořké chmelové látky obsažené v pivu podporují trávení a zvyšují apetit,“ připouští. „Takže se vlastně tloustne po jídle, které člověk povzbuzen pitím piva sní“. Pro zajímavost energetická hodnota výčepního piva je pouze asi 130 kJ/100 ml, zatímco červené víno má dokonce 300 kJ/100 ml.
Když to ale vezmete kolem a kolem, je docela jedno, jestli to přeháníte s pivem nebo s čokoládovými dorty – základem zdravého životního stylu je zkrátka umírněnost.
6. Pivo se musí pít jedině dobře vychlazené
Mnoho milovníků piva tvrdí, že jejich oblíbený nápoj je nejlepší hodně studený. Záleží však na tom, jaký typ zlatého moku si dopřáváte.
Například ležák nebo světlé výčepní pivo by se měly podávat při teplotě od 5 do 7 stupňů Celsia, ale třeba takový „ale“ by měl mít ideálně 8 až 10 stupňů a některé speciály se servírují i při vyšších teplotách.
Speciální kategorií je pak pivní svařák – v Polsku mu říkají piwo grzane – připravovaný s medem a kořením. Z toho se doslova kouří.
7. Pivo z plechovky není dobré
Mezi pivaři stále převládá názor, že nejlepší pivo je točené nebo v lahvi, nad tím plechovkovým mnoho z nich opovržlivě mává rukou. Přitom pokud se jedná o způsob balení, je plechovka naprostým ideálem.
Kromě toho, že dovede zdaleka nejlépe uchránit svůj obsah jak před slunečním světlem, tak před přístupem kyslíku, je navíc o polovinu lehčí než „lahváč“ a také zabere méně místa, takže doprava je mnohem efektivnější a ekologičtější.
