Obsah |
Kde a kdy vzniklo pivo
Pivo je nápoj s neuvěřitelně dlouhou historií. První kvašené nápoje z obilí vařili už v 7. století př. n. l. obyvatelé Mezopotámie. V epochách, kdy se snadno šířily nákazy, bylo poměrně bezpečným nápojem, protože vznikalo z převařené vody, a navíc obsahovalo chmel, který působí jako konzervant.
Znáte tuto českou superobilovinu? Je přirozeně bezlepková, plná vitamínů a minerálů |
Jak upozorňuje profesor Pavel Dostálek z Ústavu biotechnologie VŠCHT, který se pivem a jeho složením odborně zabývá, dnešní pivo vzniklo zhruba v 16. století, kdy se nejlepší nápoje tohoto druhu vařily v Bavorsku a v Čechách. Výsostné postavení českých piv potvrzuje i chráněné zeměpisné označení České pivo, které jim v roce 2008 udělila EU a které potvrzuje specifickou technologii a použití jedinečných surovin.
„Pivo je tekutý chléb, ale lepší“
České pivo se od těch zahraničních liší vcelku vysokým obsahem neprokvašeného extraktu, hořkostí, vyšším pH i významnějším obsahem polyfenolů (tříslovin), rozdíly jsou také ve složení obsažených aminokyselin a bílkovin. Díky těmto vlastnostem se o českém pivu mluví někdy jako o tekutém chlebu. Jak však uvádí Dostálek: „Pivo ale, na rozdíl od chleba, má daleko výhodnější složení.“
Čím to je? Obě potraviny se vyrábějí z obilovin a u obou se využívá proces kvašení. Obě jsou také bohaté na prospěšné látky získané z obilí a zejména jeho slupek, jako jsou:
- vitamíny skupiny B
- rozpustná vláknina
- křemík.
U dalších ukazatelů už pivo svého pečeného konkurenta z obilí „převálcuje“.
Proč pití piva snižuje riziko cukrovky?
Pivo kromě již zmíněných látek obsahuje i prvky nezbytné pro stavbu lidského těla i fyziologické procesy, které v něm probíhají. „Z hlediska dalších minerálních látek jsou zdraví prospěšné obsahy vápníku, hořčíku, zinku, mědi, selenu, ale i trojmocného chromu,“ shrnuje profesor z VŠCHT.
Beermixy už nejsou jen letní osvěžení. Výrobci do nich přidávají funkční složky![]() |
Poslední jmenovaný prvek hraje důležitou roli v citlivosti buněk na inzulin, a tedy na zpracování a využití sacharidů. Díky tomu je mezi mírnými konzumenty piva nižší výskyt cukrovky 2. typu, které se také přezdívá stařecká cukrovka a které patří mezi skupinu nemocí na vzestupu, označovaných někdy jako civilizační.
Zvýšenou potřebu chromu mají těhotné ženy a také sportovci, kteří si chtějí vybudovat větší svalovou hmotu. „Účinky chromu bývají dokonce přirovnávány k anabolikům, což jsou látky, které stimulují růst svalové hmoty. Chrom bývá také někdy nazýván ‚stavitelem svalstva‘,“ uvádí na svém webu jedna ze zdravotních pojišťoven.
Zelené pivo je hit Zeleného čtvrtka. Víte ale, co do něj pivovary přidávají? |
Pivo proti demenci?
Také zmíněný křemík je důležitou látkou v prevenci proti civilizačním chorobám, a to zejména díky schopnosti posilovat srdce a cévy. Mimoto je křemík pokládaný za bojovníka proti demenci, protože zabraňuje vzniku Alzheimerovy choroby, případně zmírňuje její rozvoj. Křemík se nachází ve spoustě potravin rostlinného původu, ne všude je ale přítomen ve snadno využitelné formě.
Zatímco ve většině rostlin se křemík nachází ve sloučeninách, které jsou pro lidské tělo obtížně zpracovatelné, v pivu je křemík v rozpustných křemičitanech a kyselinách křemičitých, které se ve střevech snadno vstřebají.
Proč vyzkoušet špaldu? Obilí našich předků má stále co nabídnout![]() |
Obsah křemíku v pivu
Obsah křemíku se v českých pivech pohybuje v širokém rozmezí od 13 do 113 miligramů na litr. Nejméně je ho v nealkoholických pivech, nejvíc ve speciálech. Obsah křemíku závisí na použité odrůdě ječmene, světlé slady mají křemíku víc než tmavé.
O tom, kolik křemíku z ječmene se dostane do piva a kolik ho zůstane v kalech, rozhoduje také použitá technologie. Čím je delší, tím lépe. „Piva vařená tradičním dvourmutovým postupem jsou proto bohatší na křemík než piva vařená s využitím infuzního postupu,“ uvádí studie publikovaná v Chemických listech, jejímiž autory jsou Pavel Dostálek a Rudolf Cejnar.
A jak konkrétně jsou na tom česká piva?
| Typ piva | Mg křemíku na litr |
|---|---|
| Nealkoholická piva | 19,5 |
| Výčepní piva | 43,5 |
| Ležáky | 50,4 |
| Speciální piva | 63,0 |
| Pivo typu ale 55,2 | 55,2 |
| Pšeničné pivo | 44,0 |
Zdroj: Cejnar, R.-Dostálek, P.: Křemík a pivo, Chemické listy 107, 110-113 (2013)
Z dalších piv, která vědci analyzovali, a která pocházela i ze zahraničí, dopadla velmi dobře také čiroková piva, tedy ta, která jsou vyhledávaná celiaky nebo lidmi vyhýbajícími se lepku. Nejlepší hodnoty měla piva IPA (India pale ale) a dále světlá piva typu ale (pale ale).
Jak pivo prospívá zdraví
Díky obsaženým látkám je tak pivo prospěšné zdraví hned v několika směrech:
- Působí diureticky (močopudně), laxativně (proti zácpě) a sedativně (podporuje usínání).
- Má pozitivní účinky na srdečně cévní soustavu, pomáhá předcházet vzniku krevních sraženin, čímž snižuje riziko infarktu i mrtvice.
- Snižuje riziko vzniku a rozvoje diabetu 2. typu a metabolického syndromu, a to díky obsaženému chromu a rozpustné vláknině.
- Flavonoidy v pivu působí proti škodlivým volným radikálům ze znečištěného prostředí a nadměrného slunečního záření.
- Chmel obsahuje látky s mírně antibiotickými vlastnostmi a dále látky přispívající k zvýšení hladiny estrogenů, což má příznivý vliv u žen v menopauze.
Všechny tyto příznivé účinky se ale projevují jen u lidí, kteří konzumují pivo střídmě. Při vyšší konzumaci (u mužů více než jedno pivo denně, u žen více než jedno malé pivo denně) převáží negativní vliv piva na zdraví, a to zejména kvůli obsaženému alkoholu, ale i kvůli značně vysoké energii. „Jestli tedy pivo bude zdraví prospěšné nebo ne, může ovlivnit konzument sám,“ uzavírá Dostálek.
Buřty na pivu: „Hlavně z nich neudělejte utopence!“ radí Zdeněk Pohlreich![]() |



























