Z čaje zeleného vznikne nápoj světle žluté barvy, silně aromatický, hořké svíravé chuti. Farmakologické účinky jsou u něj mmnohem silnější než u čaje černého. Podle některých doporučení se má na několik vteřin spařit vodou a po jejím slití znovu spařit a nechat luhovat tři až pět minut. Teprve tento druhý nálev je prý ten pravý, protože první vteřinové spaření odstraní někdy zvlášť výraznou travnatou příchuť. Zatímco v Asii spotřeba zeleného čaje mnohonásobně převyšuje spotřebu čaje černého, v Evropě nedosahuje zdaleka takové obliby.
Polofermentované čaje
Vznikají stejně jako čaj černý, ale proces fermentace je zstaven "v půli cesty" sušením. Obsahují lístky zelené, zelenohnědé, medověhnědé až černé a tím v sobě mají něco z čajů zelených i z černých. Nejznámějším druhem z této skupiny je vysoce ceněný Oolong, jehož největším producentem je tchaj-wanský ostrov Formosa.
Ovoněné a aromatizované čaje
Vyrábí se obvykle z jakostních druhů čaje při využití silné absorpční schopnosti čaje, schopnosti vázat na sebe aróma svého okolí. Klasické ovoněné čaje se nechávají v místnostech spolu s různými vonnými květy, plody, nebo kořením, aby od nich vůni přebraly. Do "hotových" čajů se pak přimíchá část květů nebo lístků na přikrášlení (nejznámější je čaj jasmínový). Do čajů aromatizovaných se přidávají různé extrakty, pro čež jsou takové čaje pro skalního zastánce čajové kultury nepoživatelné. Pro laickou veřejnost jsou však přitažlivou kuriozitou, protože nabízejí širokou škálu (přes sto) "příchutí". Například jahody, fíky, ananas, hrušky, ořechy, maliny, kivi, kokos, citron, růže, pomeranče, mandle, marcipán, muškát, skořice, melouny, pistácie, švestky, broskve, čokoláda, ibišek, med, vanilka, whisky, třešně, mango, orchideje, chryzantémy, jablka, rozinky, anýz... Specielním druhem černého aromatizovaného čaje je Earl Grey Tea s bergamotovým olejem (viz Než si dáte šálek čaje 2.).
Čajové směsi a ryzí čaje
Milovníci čaje směsmi pohradají. Jenže ryzí čaje jsou prakticky nedostupné a jsou skoro výlučnou výsadou degustérů první linie. Kvalita různých sklizní, plantáží i let různě kolísá, a tak se podle degustérů jednotlivé "várky" míchají a tím se upravují jejich odlišnosti do předpokládané kvality. V lepším případě se takové čaje dostanou k zákazníkovi, v horším jsou po další degustaci v Evropě znovu míchány. Proto už opravdu superznalec pozná rozdíl například mezi Pure Ceylon a Ceylon Blend.
Jsou výrobci, nebo i konzumenti, kteří mají vlastní, často těžko sdělitelné, alchymistické, recepty, kdy jednotlivé komponenty měří od oka a výsledek je pak vysoce privátní záležitostí. Většina čajomilů však dá přednost čajům uznávaných a prezentovaných kvalit.
Čaj maté
Čaj maté vlastně není čaj v pravém slova smyslu, protože se nevyrábí z čajovníku, ale ze sušených listů Cesmíny paraguajské, která roste v Brazílii, Paraguayi a Argentině. Ve volné přírodě dosahuje strom výšky až 14 metrů, na plantážích se však kultivuje jen asi do pěti metrů. Při sklizni se osekávají celé větve, list se odděluje máváním větví na ohněm, listovápokožka praská a list se částečně suší. Po dalším dosoušení, se listy drtí a posléze sebalí (pytlují). Maté je listová drť zelenkavé barvy, zvláštního aróma. méně kvalitní druhy mají až tmavohnědou barvu a silnou kouřovou vůni. Čaj maté se připravuje stejně jako černý čaj. Nápoj je barvy světle zelené až slánové - má povzbudivé vlastnosti a je oblíbeným nápojem Jihoameričanů. pijí jej obřadně ze zvláštní nádobky vyrobené z tykve pomocí trubičky ("bombilla"), kterou se horký nápoj srká.
Příště - 14.dubna - najdete na témže místě další díl věnovaný posuzování čaje, balení a jeho farmakologickým účinkům.
Podle knihy Čajové minimum J.H. Kocmana
