Doba přípravy: 30 min. + 3 dny
Množství: 8 porcí
- 1/2 kg tučnějšího mletého masa
- 250 - 300 g kuřecích nebo kachních jater (i mražených)
- 3 - 4 lžíce ferenetu (brandy, dezertního vína)
- pepř mletý i drcený
- mleté nové koření
- tymián
- jalovec
- muškátový oříšek
- 1 cibule
- 2 stroužky česneku
- sůl
- 1/2 - 1 šálek namočených sušených hub
1. Syrové maso i játra rozmixujeme i s cibulí a česnekem, hodně nakořeníme a osolíme, přidáme alkohol - fernet se osvědčil výborně. Chuť musí být silná, rozleží se a byla by fádní. Promíchanou směs zakryjeme fólií a dáme do druhého dne do lednice uležet.
2. Druhý den směs ochutnáme, zda není třeba přisolit a přikořenit, přidáme pokrájené houby. Můžeme použít i jinou přísadu: pokrájené sušené švestky, jablkové hranolky, kostičky uzeného jazyka, brusinky, ořechy, olivy.
3. Směs napěchujeme bez vzduchových bublin do paštikové či zapékací misky. Formou několikrát klepneme, aby ušel přebytečný vzduch. Nemáme-li víko, překryjeme formu dvojitým alobalem, který po stranách přimáčkneme a navrch několikrát probodneme. Formu postavíme do pekáče či hlubokého plechu, zalijeme vařící vodou aspoň do třetiny výšky nádoby a pečeme na 150 stupňů (aby voda mírně bublla) dvě až dvě půl hodiny.
4. Z paštiky se vypeče sádlo i šťáva, musíme ji opatrně vytahovat z trouby. Necháme ji chladnout a vlažnou paštiku zatížíme. K tomu je nejlepší zakrýt menším prkénkem a na něj postavit kilové závaží, konzervy, kameny apod. Tím se paštika spojí a během chladnutí nasákne zpět i něco vypečené šťávy. Zbytek zrosolovatí ve formě a spolu se sádlem je výbornou pochoutkou. Zatíženou paštiku raději postavíme na tác, přebytečné sádlo může vytékat.
5. Od dalšího dne můžeme jíst, chutě se ještě rozleží. V lednici pod fólií vydrží téměř týden. Zmražení jí nesvědčí.
TIP: Příprava paštiky není složitá, ale je třeba ji rozfázovat do několika dnů. Nejprve si umícháme maso, další den pečeme a další den jíme. Použijeme-li příliš libové maso, bude paštika suchá. Můžeme k němu přidat i více špeku nebo syrové sádlo.
Poznámka: Paštiku jsem začala péci pro narozeniny před pěti lety, od té doby ji dělám aspoň dvakrát ročně pravidelně. Na receptu mě baví jeho jednoduchost (žádné škroboviny ani další bílkoviny) a možnosti variací - do paštiky se dá přidat téměř cokoli a vytvořit i působivou mozaiku na řezu.
