Obsah |
Česká plemena skotu
Český strakatý skot je plemeno českého původu, velebené v minulosti hned pro tři důležité vlastnosti: dávalo hodně masa, mléka a hodilo se k tahu – k práci na polích. Třetí výhoda později ustoupila do pozadí, kvůli masu a mléku se ale toto plemeno chová pořád.
Jeho rozmach dal málem zaniknout staršímu, menšímu, ale velmi odolnému plemeni s výtečným masem. Seznamte se s českou červinkou, prastarým skotem evidovaným v Národním programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a zvířat.
Profesionální kuchaři mají jasno: Kdy solit maso, aby zůstalo šťavnaté |
Proč je české hovězí oblíbené
České strakaté krávy jsou mezi chovateli oblíbené a jejich maso mají rádi i kuchaři. Není divu, plemeno je mohutné, dobře osvalené a rychle roste: masná užitkovost, která se udává v denním přírůstku, činí u býků v intenzivním výkrmu až nad 1 300 g denně. Býci mohou mít v kohoutku až 160 cm a dosahovat hmotnosti přes 1,2 tuny.
Hovězí maso českého strakatého skotu má optimální poměr svaloviny a vnitrosvalového tuku, což mu dodává nejen křehkost a výraznou chuť, ale i vhodné vlastnosti pro pomalou úpravu i například sušení. Výhodou pro gastronomii, resp. pro vizuální zážitek, je také intenzivní červená barva.
Plemeno vzniklo koncem 19. století, kdy byli na statek v Napajedlech přivezeni švýcarští býci. Křížení s tradiční českou červinkou, která byla do té doby nejčastějším plemenem v českých zemích, vzniklo několik variant, které se ve 30. letech 20. století sjednotily do plemene hnědo-červené až světle hnědé barvy: vznikl český skot strakatý, jak ho známe dnes. Co se ale stalo s českou červinkou?
Česká červinka. Málem zapomenuté plemeno hovězího dobytka je výjimečné svou odolností a dlouhověkostí.
Česká stračena, neboli český skot strakatý, se chová kvůli masu i mléku
Česká červinka
O něco drobnější a jednobarevné krávy, pocházející z divokého tura krátkorohého, málem padly za oběť oblibě větších a hospodářsky výnosnějších stračen. Ještě před první světovou válkou si ale několik moudrých hlav uvědomilo, že není dobrý nápad nechat genetický materiál českých červinek nechat zcela rozplynout ve vyšlechtěném českém strakatém skotu, a tak bylo na školní statek v Uhříněvsi u Prahy dovezeno první stádečko červinek, které mělo zůstat geneticky čisté.
Jak zamrazit maso? Rozhoduje teplota i rychlost zmrazení |
Osud těchto krav ale visel na vlásku. Teprve v roce 1987 se do záchrany tohoto plemene pustila Česká zemědělská univerzita v Praze a později i Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Využili zakonzervovaných embryí, z nichž se v roce 2008 narodilo 18 telat.
V současnosti je v Česku několik stovek těchto zvířat. Největší stádo se nachází ve výběhu Školního zemědělského podniku Lány, který patří pod Českou zemědělskou univerzitu. Česká červinka je nyní zapsaná do Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a zvířat.
3 osvědčené recepty na hovězí, které se rozpadá pod vidličkou |
Menší, ale odolná zvířata
Proč je dobré toto plemeno zachovat i pro další generace? Nejde jen o posílení biodiverzity a vědecké zkoumání. Červinky jsou odolné krávy, které se navíc vyznačují velkou dlouhověkostí – dožívají se až 20 let. Uchovat jejich genetický potenciál se proto může hodit i pro další šlechtění nových plemen v budoucnu.
A to přesto, že v produkci masa a mléka je suverénně předčí čestr. Býci dorůstají maximálně kolem 140 cm v kohoutku, jejich hmotnost se pohybuje kolem 800 kg – je tedy zhruba o třetinu nižší než u českého strakatého skotu. „Na základě odhadu nákladů na chov činí ztráta z realizace mléka při porovnání s českým strakatým skotem 25 – 40 000 Kč za kus a rok,“ vyčíslil ekonomický rozdíl odborný garant plemene Pavel Král.
Smrdí vám jehněčí? S tímhle trikem si na Velikonoce připravíte jehněčí kýtu, o které se vám ani nesnilo |
Ossobuco: Zdeněk Pohlreich nám prozradil tajemství, jak si připravit tuto dokonalou italskou specialitu |
