Obsah |
Petra Burgrová alias SweetBurg
Jmenuji se Petra Burgrová a moje láska k pečení se začala probouzet už v dětství. Ne u žádných složitých dortů nebo moderních dezertů, ale úplně jednoduše, u misky, trochy hladké mouky a vody. Moje prababička mi vždycky půjčila trochu mouky z kuchyně, já ji smíchala s vodou a s naprostou vážností jsem si hrála na to, že peču. Tehdy jsem samozřejmě ještě netušila, že právě ona bude člověk, který mě k pečení přivede úplně nejvíc.
Prababička byla totiž ta, která mě naučila úplné základy a hlavně mi předala lásku k pečení. Jako první mě naučila dělat domácí housky. Ne ty obyčejné, co si koupíte v obchodě, ale takové ty lehce nasládlé, měkké, voňavé a dokonalé jen s máslem. S máslem úplně stačí… no dobře, maximálně ještě s domácí marmeládou. Dodnes pro mě tyhle housky představují chuť dětství a důkaz, že v jednoduchosti je ta největší krása.
Recept Tradiční buchty podle prababičky
Další její oblíbený recept byly domácí buchty. Ale nepředstavujte si ty klasické nadýchané kostičky z pekáče. My je děláme trochu jinak. Je to ale jednoduché.
- 1 kg polohrubé mouky
- celá kostka droždí
- 1 lžička soli
- 3 hrstky cukru
- 1 vejce
- 500 ml vlažné vody
- 100 ml oleje
- Do mouky uděláme důlek, do kterého nadrobíme droždí, přidáme cukr, sůl a olej. Ve vlažné vodě rozmícháme vajíčko a nalijeme do mouky.
- Vše pomalu, ale pořádně propracujeme vařečkou a necháme kynout alespoň 20 minut.
- Po vykynutí těsto rozdělíme na cca 26 bochánků. Z každého bochánku uděláme placičku, naplníme lžící náplně, poté přehneme horní stranu doprostřed přes náplň.
- Lehce roztáhneme boční strany, které opět přehneme do středu a nakonec překlopíme na spodní nezabalenou stranu.
- Následně každou buchtu lehce namočíme v oleji a skládáme na pekáček. Díky tomu buchty po upečení nádherně zezlátnou, krásně se od sebe oddělují a mají lehce křupavý povrch. A věřte mi, že tohle je přesně ten typ receptu, který si zapamatujete navždy.
- Pečeme v předehřáté troubě na 180°C přibližně 25 minut.
Počet: 26 buchet
Doba přípravy: cca 1 hodin
Tipy na nejlepší náplně
Na tvarohovou náplň se mi nejvíc osvědčil tvaroh v alobalu – nevytéká a skvěle se s ním pracuje. Přidávám do něj ještě jeden žloutek navíc, vylepší konzistenci, chuť a barvu. Vím, že spousta lidí má ráda citronovou kůru, ale já jsem v tomhle spíš klasik a nechávám tvaroh vyniknout bez zbytečných aromat.
U jablečné náplně podle mě nesmí chybět skořice – to je zkrátka nerozlučná dvojka, která k sobě patří stejně jako jablka a podzim.
A pokud dělám makovou náplň, ráda k ní přihodím i pár kousků švestek. Mák a švestky se chuťově nádherně doplňují a dodají náplni šťavnatost, která ji posune o level výš.
A jsem strašně ráda, že u toho teď budete se mnou – každý pátek, u něčeho sladkého.
Základní tipy pro dokonalé kynuté těsto
Kynuté těsto pro mě není jen surovina, ale emoce a hlavně vzpomínky. Je to ten typ pečení, který vyžaduje čas, trpělivost a klid – a přesně to nám v dnešní uspěchané době často chybí.
Čas: Pokud bych měla vybrat jednu věc, kterou kynuté těsto potřebuje nejvíc, je to čas. Nejde ho uspěchat, neurychlíte ho ani vyšší teplotou, ani nervozitou. Kynutí je tak trochu malý rituál, který vás naučí zpomalit. Základem je také to, aby všechny suroviny měly pokojovou teplotu, protože studené mléko, vejce nebo máslo dokážou celý proces zbytečně brzdit. Mléko nebo voda by měly být vlažné, nikdy horké, aby se droždí „nezabilo“, ale naopak se hezky nastartovalo.
Zpracování těsta: Další klíčovou roli hraje samotné zpracování těsta. Nebojte se ho pořádně propracovat, čím víc práce mu dáte, tím lepší strukturu vám pak vrátí. Těsto by mělo být hladké, pružné a nemělo by se lepit na ruce.
Kynutí: A pak přichází ta nejdůležitější část: kynutí. Ideálně nechat těsto vyrůst alespoň na dvojnásobný objem, klidně i déle, pokud máte čas. Trpělivost se v tomto případě opravdu vyplácí.
Náplň: U sladkého kynutého pečení hrají obrovskou roli také náplně.
Kynuté těsto možná působí složitě, ale ve skutečnosti je to hlavně o citu, klidu a odvaze. Čím víc s ním budete pracovat, tím víc vám začne „rozumět“. A to je na něm to nejkrásnější.
SweetBurg pro mě není jen foodblog. Je to místo, kde se potkává chuť, nostalgie a radost z pečení. A jsem strašně ráda, že u toho teď budete se mnou – každý pátek, u něčeho sladkého. |





















