Couračka, kočičí tanec, sloní žrádlo nebo blbouny. Česká kuchyně je plná jídel, jejichž názvy dokážou překvapit možná ještě víc než samotné recepty. Některá se vaří dodnes, jiná znají už jen pamětníci a milovníci krajových specialit. Víte, co se pod těmito zvláštními názvy skrývá?
Autor: Stanislav Pomahač, Kulinární studio MAFRA
Vejmrda patří k přílohám, které svým názvem dokážou pobavit, její chuť je ale k tučnému masu jako stvořená. Připravuje se z nastrouhaných jablek a čerstvého křenu, které se dochucují octem a solí. Sladkost ovoce se tak potkává s ostrou chutí křenu. Podává se k pečenému vepřovému masu, bůčku i dalším zabijačkovým specialitám.
Autor: Petr Schober, Kulinární studio MAFRA
Couračka je zelná polévka, která se připravuje především v Podkrkonoší. Základem je kysané zelí a brambory, které se podle konkrétního receptu doplňují smetanou, mlékem nebo jíškou. Někde se přidává také slanina či klobása, jinde se vaří bez masa. Název zní nezvykle, ale za ním se skrývá vydatná polévka z běžných surovin.
Autor: Stanislav Pomahač, Kulinární studio MAFRA
Sloní slzy jsou sladký dezert, který připomíná roládu, ale po rozkrojení má trochu jinou podobu. Připravuje se z tenkého piškotového korpusu, který se naplní krémem a často také ovocem. Při stáčení se těsto vytvaruje do oblouku, takže po rozkrojení vznikne zajímavý vzor. Název odkazuje na výsledný tvar moučníku, který se hodí na slavnostní stůl i k nedělní kávě.
Autor: SP, Kulinární studio MAFRA
Kočičí tanec je staré české jídlo z luštěnin a obilovin. Základ tvoří čočka a ječné kroupy, které se po uvaření dochucují česnekem a sádlem nebo jiným tukem. Často se podává s dozlatova opečenou cibulkou. Podobným pokrmem je kočičí svatba, do které se místo čočky používá hrách.
Autor: Silva Kolevová, Kulinární studio MAFRA
Sejkory připomínají bramboráky, ale jejich příprava se v mnohém liší. Těsto se připravuje ze syrových nastrouhaných brambor, mouky, soli a koření a tradičně se peče na plotně nebo nasucho, nikoli ve vysoké vrstvě oleje. Hotové placky se potírají máslem, případně sádlem. Jde o jídlo z Krkonoš a Podkrkonoší, kde brambory patřily k základním surovinám zdejší kuchyně.
Autor: Silva Kolevová, Kulinární studio MAFRA
Blbouny jsou kynuté knedlíky, které se v některých regionech připravují jako sladký hlavní chod. Plní se nejčastěji povidly nebo ovocem a po uvaření se podávají s rozpuštěným máslem, cukrem či mletým mákem. Podle místních zvyklostí se mohou lišit velikostí i náplní. Jejich název zní úsměvně, ale jde o poctivé domácí jídlo, které dokáže nahradit celý oběd.
Autor: Martin Špelda, Kulinární studio MAFRA
Sloní žrádlo je retro pomazánka, která se objevuje hlavně na chlebíčcích, jednohubkách a stolech při rodinných oslavách. Základem bývá měkký salám, cibule a kyselé okurky, které doplňuje výrazná zálivka z hořčice, kečupu, octa a dalších dochucovadel. Nakonec se přidává majonéza, která směs spojí.
Autor: chat gpt
Zablafuňky patří mezi regionální jídla, jejichž název dnes leckomu nic neřekne. V jedné z uváděných podob se připravují z brambor, mléka a vajec, které doplňuje cibule a koření. Výsledkem je jednoduchý teplý pokrm, který se obejde bez drahých surovin.
Autor: Redakce idnes Recepty
Kucmoch je krajový název pro jednoduché bramborové jídlo, které se připravuje také v podobě tenkých vrstev brambor pečených na plechu. Nakrájené brambory se rozloží těsně vedle sebe, případně přes sebe, a upečou dozlatova. Podle místních zvyklostí se dochucují solí, kmínem nebo sádlem. Jde o ukázku toho, že i z obyčejných brambor se dá připravit jídlo, které nepotřebuje složitý recept.
Autor: chat gpt
Šimlena s halečkami je slezský pokrm, který spojuje sladkou omáčku s přílohou, již bychom dnes možná čekali spíš u slaného jídla. Šimlena se připravuje z povidel rozmíchaných v mléce a podle receptu se doslazuje nebo dochucuje dalším kořením. Podává se s halečkami, tedy drobnými noky či knedlíčky, někdy také s chlupatými knedlíky. V minulosti šlo o praktický způsob, jak využít domácí povidla a připravit syté jídlo z dostupných surovin.
Autor: Canva
Stírka je pokrm, který může překvapit tím, jak málo surovin k jeho přípravě stačí. Základem je tuhé těsto z hrubé mouky a vajec, které se nastrouhá a nechá chvíli proschnout. Potom se uvaří v mléce a dochutí máslem, cukrem nebo špetkou soli. Podle úpravy se stírka jí jako sytý hlavní chod, ale může se podávat také nasladko, třeba s ovocem.
Autor: chat gpt
Šormajzl patří mezi méně známé pokrmy starší české kuchyně, jejichž názvy dnes mohou znít skoro záhadně. Pod tímto označením se v regionálních receptech objevují různé úpravy luštěnin a dalších běžných surovin.
Autor: TD, Kulinární studio MAFRA
Meteník je slané pečivo se zelím, které se v různých krajích připravuje v odlišných podobách. Může připomínat placku nebo zelný koláč.
Autor: Česká televize
Taštičky z bramborového těsta, které se můžou plnit nebo podávat s různými náplněmi. Název je typický pro některé moravské oblasti. Zajímavé je i to, jak se podobná jídla v různých regionech odlišně pojmenovávala.
Autor: Zdeněk Němec
Valašský kontrabáš. Syté jídlo, ve kterém se potkávají brambory, pohanka a další suroviny podle konkrétního receptu.
Autor: SP, Kulinární studio MAFRA
Pučálka je staročeské jídlo z naklíčeného hrachu, který se následně opéká na pánvi. Když hrách začne klíčit, získá trochu jinou chuť i strukturu a po opečení je na povrchu příjemně křupavý. Dochucuje se solí, pepřem nebo jiným kořením, existují ale také sladké varianty.
Autor: Martin Špelda, Kulinární studio MAFRA
Osúch je druh slaného pečiva známý především na Moravě. Připravuje se z těsta, které se vytvaruje do placky a upeče, přičemž konkrétní podoba se liší podle regionu.
Autor: Petr Schober, Kulinární studio MAFRA
Houbovec je tradiční jihočeský pokrm, ve kterém hrají hlavní roli houby. Podle receptu se doplňují pečivem, vejci a dalšími surovinami a směs se následně zapéká.
Autor: SP, Kulinární studio MAFRA
Šoulet je tradiční židovský pokrm z luštěnin a obilovin, často z fazolí a krup, který se pomalu vaří. V některých verzích obsahuje také maso a další přísady. Připravoval se tak, aby mohl být hotový na šabat, kdy se podle náboženských pravidel nevaří. Neobvyklý název skrývá jídlo s dlouhou historií.
Autor: Silvie Kolevová, Kulinární studio MAFRA
Sakrajda je starší druh perníku, který se připravuje s povidlovou náplní. Perníkové těsto se spojí se švestkovými povidly, případně se doplní ořechy nebo dalším kořením podle receptu.
Autor: Canva
Lepenice je jednoduché jídlo z brambor a kysaného zelí, které se společně rozmačkají nebo promíchají. Často se podává s osmaženou cibulkou, škvarky či uzeným masem. Název odkazuje na spojení surovin do jedné směsi. Jde o vydatné jídlo, které vzniklo z dostupných a levných potravin.
Autor: Stanislav Pomahač, Kulinární studio MAFRA
Koláč s borůvkami byla jedinečná pochoutka, která se jedla jen o prázdninách.
Autor: ČTK
