První zmínky o kedlubně pocházejí ze starověkého Říma, dokonce se o ní píše v nejstarší kuchařské knize světa zvané Apicius. Římský císař Karel Veliký nařídil pěstovat ji a konzumovat ve všech zemích, které byly pod jeho nadvládou. Pak putovala dál do Evropy, s námořníky do Indie a odsud do celého světa. K nám ale přišla až v 19. století.
Zdravá, na vitaminy (B, C a A) a minerální látky (fosfor, vápník a draslík, selen a železo) bohatá, ale nenápadná zelenina by si měla najít místo ve vašem jídelníčku. Obsahuje navíc vlákninu, takže vás zasytí, pokud se bojíte o svou postavu, můžete si jí dopřávat, kolik jen chcete, protože 100 g kedlubny obsahuje jen okolo 30 kcal.
Je velmi zdravá, protože už jen jedna kedlubna vám dodá denní doporučené množství vitaminu C, čímž podpoří vaši imunitu. Zajímavé je, že v listech je obsaženo víc vitaminů a minerálních látek než v samotné bulvě.
Je vhodné křoupat ji při každé příležitosti, konzumuje se syrová, vařená, pečená či jinak upravená. S ohledem na to, že obsahuje šťavelany, by se měli kedlubnám vyhýbat lidé s ledvinovými kameny.
Kedlubna má ovšem i dráždivé účinky, takže se nedoporučuje jíst při zánětu žaludeční sliznice, při žaludečních vředech a jiných nemocech trávicího traktu.
Pokud je bio, mladé menší listy se používají do salátů, větší se dají upravit jako špenát.
Co všechno umí?
|
Šťáva proti krvácení z nosu
Do odšťavňovače dejte dvě velké kedlubny a půlku bílé ředkve. Vymačkejte šťávu. Přidejte do ní dvě lžičky alkoholu (nejlépe čistou vodku), zamíchejte a vypijte. Šťáva z kedlubny pomáhá také na záněty v ústní dutině, léčí kašel i žaludeční a střevní problémy, je zdravá i na játra, ledviny a slezinu.
Kvašená zelenina
Ingredience:
|
1. Do hrnce nalijeme 2 litry vody a převaříme ji. Rozpustíme 85 g soli a nálev necháme zchladnout.
2. Kedlubny si oloupeme, okurky omyjeme a obojí nakrájíme na kousky nebo plátky. Zeleninu promícháme s částí nálevu, aby se dobře prosolila. Přidáme celý pepř a bylinky.
3. Do vyvařených sklenic vrstvíme zeleninu marinovanou v láku, dobře ji upěchujeme, aby ve sklenicích bylo minimum vzduchu. Pak doléváme nálev, dokud nebude zelenina zcela ponořená. Povrch zatížíme například šálkem naplněným vodou, ale sklenice neuzavíráme, aby mohl stále unikat vzduch.
4. Necháme kvasit 3 až 5 dní při teplotě asi 20 °C. Potom můžeme kvašenou zeleninu spotřebovat nebo sklenice uzavřeme a uložíme je do chladu a temna
Náš tip: Kvašenou zeleninu podávejte třeba jako přílohu. Pro tento způsob úpravy lze použít i další druhy zeleniny: červenou řepu, papriky, zelí, mrkev, ředkev atd
