Obsah |
Vědci přišli se šokujícím zjištěním
Když se mluví o pesticidech v potravinách, většina lidí si představí hlavně herbicidy nebo insekticidy. Nová data ale ukazují, že pozornost si zaslouží jiná skupina – fungicidy, tedy látky určené proti plísním.
Výzkum vedený Cambridgeskou univerzitou a publikovaný v Nature Microbiology přinesl překvapivé výsledky. Vědci testovali více než tisíc chemikálií a zjistili, že 168 z nich dokáže narušit růst prospěšných střevních bakterií.
Ještě důležitější je, že mezi látkami s nejsilnějším účinkem se opakovaně objevovaly právě fungicidy a některé průmyslové chemikálie. Systémové fungicidy se pak dokonce dokážou dostat do celé rostliny a odolat tak například i omytí.
Jak často byste měli měnit houbičku na nádobí? Odpověď vás překvapí |
Fungicidy bohužel odolají i omytí.
Co přesně dělají chemikálie ve střevě
Střevní mikrobiom je komplexní ekosystém tisíců bakteriálních druhů, které ovlivňují trávení, imunitu i metabolismus.
Laboratorní testy ukazují, že některé chemické látky dokážou:
- zpomalit nebo zastavit růst prospěšných bakterií,
- změnit jejich metabolické funkce,
- narušit rovnováhu mezi „dobrými“ a „škodlivými“ mikroby.
Ve výsledku to pak znamená, že mikrobiom ztrácí svou stabilitu. A právě ta je klíčová pro zdravé trávení i imunitní reakce.
Proč jsou fungicidy problém
Fungicidy jsou navržené tak, aby likvidovaly houby. Jenže biologicky nejsou bakterie a houby tak vzdálené, jak by se mohlo zdát. Proto mají tyto látky často vedlejší účinky i na mikroorganismy ve střevě.
Další studie publikovaná v Nature Microbiology ukazuje, že chemikálie určené pro konkrétní cíl ve skutečnosti působí mnohem šířeji.
Právě fungicidy patřily mezi látky, které nejčastěji:
- inhibovaly růst střevních bakterií,
- zasahovaly více druhů mikroorganismů najednou,
- vykazovaly silnou antimikrobiální aktivitu.
To je zásadní rozdíl oproti běžné představě, že tyto látky působí pouze na škůdce.
Jedním z nejzajímavějších zjištění je ale souvislost mezi chemickým stresem a antibiotickou rezistencí.
Když jsou bakterie vystavené pesticidům nebo dalším průmyslovým látkám, snaží se přežít. A právě tyto adaptační mechanismy mohou být podobné těm, které stojí za odolností vůči antibiotikům.
Fungicidy se používají například u vinné révy, ale i jablek nebo jahod.
Nejde jen o pesticidy
Fungicidy se nejčastěji používají tam, kde hrozí napadení plísněmi, tedy například u hroznového vína, jablek, jahod, nebo citrusů. Právě u těchto potravin je proto větší pravděpodobnost zbytkového množství chemikálií na jejich povrchu.
V běžném jídelníčku se navíc kombinují chemická rezidua z ovoce a zeleniny s aditivy z ultrazpracovaných potravin, jako jsou emulgátory, sladidla nebo barviva, i s látkami z průmyslu, například plastifikátory nebo zpomalovače hoření. Vědci proto mluví o takzvaném cocktail effectu, tedy efektu směsi, jehož dopady zatím neumíme úplně přesně vyhodnotit.
Mytí má smysl, pokud ovoce mechanicky otřete. Ideální je ovoce oloupat.
5 rad, jak omezit chemii v jídle
- Mytí má smysl, ale dělejte ho správně. Oplach pod tekoucí vodou nestačí, důležité je i mechanické otření, které pomáhá odstranit část reziduí z povrchu. U ovoce a zeleniny s tenkou slupkou může pomoci i jejich oloupání.
- Omezte ultrazpracované potraviny. Průmyslově vyráběné produkty často obsahují emulgátory, sladidla nebo barviva, která mikrobiom ovlivňují podobně jako pesticidy.
- Stavte jídelníček na přirozených surovinách. Pestrost pomáhá udržet střevní prostředí stabilní.
- Doplňujte vlákninu. Zelenina, ovoce nebo luštěniny krmí prospěšné bakterie a podporují jejich odolnost.
- Zvažte původ potravin. Ekologické zemědělství nepoužívá syntetické pesticidy včetně většiny fungicidů, pracuje ale s jinými způsoby ochrany rostlin. Limity reziduí pesticidů v potravinách jsou navíc v EU dlouhodobě sledovány a kontrolovány například European Food Safety Authority
Jak podpořit zdraví střev? Klíčem ke spokojenému břichu jsou probiotické potraviny |
Svaly nerostou v posilovně, ale v kuchyni! Znáte těchto 6 superpotravin? |
