Obsah |
Co je to bigos a odkud pochází
Bigos je tradiční polské jídlo založené na kombinaci kysaného zelí, masa a uzenin. Jeho historie sahá až do středověku, kdy se připravoval především na šlechtických dvorech. Původní verze se však od dnešní výrazně lišily. Například zelí se do receptu dostalo až později.
Dnes je bigos považován za jedno z polských národních jídel. Oblíbený je také v Litvě, Bělorusku nebo na Ukrajině. Charakteristická je jeho výrazná sladkokyselá chuť a skutečnost, že po opakovaném ohřívání bývá ještě lepší. Mnoho rodin ho proto připravuje ve velkém množství a nechává několik dní odležet.
Co ochutnat v Polsku: tato legendární jídla nesmíte vynechat |
Staropolský bigos se dělá z několika druhů masa a přidávají se do něj i houby.
Staropolský bigos Hodně masa, houby a dlouhé vaření
Staropolský bigos je považován za nejtradičnější variantu. Připravuje se z několika druhů masa, nejčastěji z vepřového, hovězího, zvěřiny nebo uzeného masa. Důležitou součástí bývají sušené lesní houby, které dodávají výrazné aroma.
Zelí tvoří směs kysaného a čerstvého zelí. Často se přidávají také sušené švestky, jalovec, bobkový list nebo červené víno. Bigos se vaří několik hodin a následně se opakovaně ohřívá, aby se chutě dokonale propojily.
Slezský bigos stojí na spoustě zelí.
Slezský bigos Naše jednodušší verze
Naše slezská varianta je jednodušší a i cenově dostupnější. Základ tvoří kysané zelí, vepřové maso a větší množství uzenin, například klobás nebo uzeného boku.
Na rozdíl od staropolské verze se nepoužívá zvěřina nebo sušené houby. Naopak někdo přidává rajčatový protlak, který bigosu dodá jemnou sladkost a barvu.
Uvařte si poctivý bigos podle jednoho z našich receptů.
Jak se dělá poctivý bigos
Příprava bigosu začíná opečením masa nakrájeného na větší kostky. Nejčastěji se používá vepřová plec, krkovice nebo bůček. Jakmile maso získá zlatavou barvu, přidává se cibule, kvalitní klobása a případně uzené maso.
Poté přichází na řadu zelí – kysané, někdy lehce propláchnuté, a jemně nakrájené čerstvé. Vše se spojí v jednom hrnci, doplní sušenými houbami, kořením (bobkový list, nové koření a celý černý pepř) a malým množstvím vývaru nebo vody.
Klíčem k dobrému bigosu je čas. Směs se vaří pomalu několik hodin, aby se chutě masa, zelí a koření dokonale propojily. Mnozí poláci dokonce tvrdí, že nejlepší je až druhý nebo třetí den po uvaření. Opakované ohřátí totiž zvýrazní jeho typickou plnou a lehce nakyslou chuť, která je pro poctivý bigos charakteristická.
